Bojovníci proti západním válečným štváčům vypadají nesmírně trapně. Evropě mohou zbývat dva až tři roky
Publikováno: 23.2.2024
KOMENTÁŘ / Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci oznámil, že Česká republika identifikovala možné zdroje dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Kyjev měl podle loňského evropského projektu do března obdržet prostřednictvím Evropského mírového nástroje milion kusů zmíněné munice, avšak získá jen o něco více než polovinu tohoto objemu. Podle Pavla se České republice podařilo objevit mimo prostor Evropské unie až 800 000 granátů pro Ukrajinu. Nyní je třeba dát dohromady finanční prostředky k jejich nákupu. Připomeňme, že válka na Ukrajině je od počátku převážně dělostřeleckým konfliktem. V roce 2014 (pro)ruské jednotky nasadily velké množství Rusy dodaných prostředků protivzdušné obrany, které prakticky znemožnily působení ukrajinského letectva v Donbasu. Smutným důsledkem se stalo mimo jiné sestřelení letu MH17. Zároveň ruské dělostřelecké a raketometné jednotky masivně pálily na ukrajinské obránce z prostorů těsně za státní hranicí. Ukrajinské jednotky se bez letectva při podpoře pozemních operací staly výlučně závislými na dělostřelectvu sovětských vzorů, k němuž ale nikdy neměly dostatek munice. Vlastní výrobní kapacity prakticky neexistovaly a zahraniční nákupy kromě jiného trpěly ruskými teroristickými útoky, jako třeba zásilka bulharské munice zničená ve Vrběticích. Po vypuknutí totální ruské invaze se nedostatek granátů pro děla sovětského původu ještě prohloubil. Během několika týdnů musely být ukrajinské jednotky zčásti urychleně přezbrojeny západními děly, což umožnilo sáhnout do západních zásob standardizovaných granátů NATO ráže 155 mm. Zjednodušeně řečeno můžeme říci, že od března 2022 do března 2024, tedy během dvou let, se západním zemím nepodařilo patřičně nastartovat výrobu dělostřelecké munice, tak aby pokryla byť jen samotnou ukrajinskou spotřebu…