Bráchové, nebo bratranci? Proč mají Česko a Lucembursko k sobě tak blízko
Publikováno: 4.1.2024
FEJETON / „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“ Právě to se možná honí hlavou slavnému rytíři, který v těžké zbroji vjíždí do boje. Společně se svými nejbližšími druhy se vrhá do bitevní vřavy. Nevidí ji, protože je slepý. Ale sluch, který se mu zbystřil za roky života bez zraku, potvrzuje, že meče a kopí nepřátel jsou téměř nadosah. Tak blízko, že již opravdu nebude úniku. Nevadí! zašklebí se rytíř a ostruhami popožene koně k ještě většímu trysku. Vzduch páchne krví a potem. Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku padl. A s ním i jeho rytíři. Vyhaslé oči nehybně hledí k hvězdnaté obloze. Těla pokrývá prach a špína. Vedle upuštěných zbraní se povalují rozlámané štíty a praporce. Toho památného dne 26. srpna 1346 tedy padl český král. Ale zároveň i lucemburský hrabě. Zatímco my mu říkáme Jan Lucemburský, Lucemburčané ho obvykle nazývají Jan Slepý. Důvod je jasný – král v důsledku slabozrakosti zcela oslepl v roce 1339, tedy sedm let před svou smrtí. Protože má Jan přízvisko „Lucemburský“ přímo ve jméně, je pro nás pocitově „nejlucemburštější“. Pokud se dnes běžného Čecha zeptáte, co mají Lucembursko a Česko společného, zřejmě neuvedou nic anebo zmíní historii a předně právě tohoto krále. Nebo celou lucemburskou dynastii, která v českých zemích vládla v letech 1310–1437. Mezi Belgií, Německem a Francií Pojí nás s Lucemburskem ještě něco jiného? Co víme o dnešním Lucemburském velkovévodství? Jaká je to země a jak se v ní žije? Jací jsou tamní lidé? Mají dodnes něco společného s…