Brutální Pelíšky, raper Řezník se vrací se smrští fekálií a sídlištního perníku. Prostě Na plech
Publikováno: 24.1.2025
RECENZE / Před šesti lety rozvířil Marty Pohl alias raper Řezník vody banálních českých komedií svým filmem Párty Hárd. Jeho nekorektní nářez á la Snowboarďáci si nebral servítky a i když brutální humor nebyl pro každého, ukázal, co všechno je v daném žánru možné. Tento týden vstupil do kin jeho třetí snímek Na plech. Ten dokazuje, že raper se na poli filmu učí rychle. Párty Hárd i její pokračování s podtitulem Summer Massacre (2022) přivítali Pohlovi fanoušci s nadšením. A nejspíš to bude platit i o snímku Na plech, jehož plakát s lžičkou signalizuje, že tady půjde o hodně jiné “Pelíšky“. Scénář ke své nové řezničině si napsal Pohl opět sám a na mušku si bere korporátní prostředí, které odzbrojujícím způsobem propojil přes hlavního hrdinu s drsnou romskou rodinou vařící ve vybydleném sídlištním domě pervitin. Vše se odehrává kdesi na severu Čech, kam je ke svému zděšení odvelen ambiciózní, ale nesmělý ekonom Marek, aby pomohl místní firmě s jejími start-upy. Jenže už zkraje se mu nedaří – ve firmě se mu smějí (protože „nezapadá“), skončí v holobytě na zdevastovaném sídlišti, za sousedy má bezďáky kálející na zem a zmíněné romské narkomany a ke všemu ho zdejší policajt přinutí se infiltrovat do jejich skupinky a donášet na ně, aby je mohl zatknout. Prostě ZNK, přesněji Život není krásný, jak zní motto Mártyho Pohla typické pro universum, známé z jeho počítačových her i krátkých snímků. Marek ale zatne zuby a prosadí se tam, kde to jde. A tak zatímco nažehlená firma plná…