Byl to šok, vzpomíná Just. Na místě havárie prezidentského speciálu byl mezi prvními
Reportér Aktuálně.cz Jiří Just byl na místě mezi prvními. Ve své reportáži přiblížil čtenářům tamní atmosféru a dnes se k ní znovu vrací.
Publikováno: 10.4.2025
Letecká katastrofa u Smolenska představuje jednu z nejbolestivějších událostí v novodobé historii Polska. Vláda tehdy vypravila letoun Tu-154 s delegací na pietní akt k 70. výročí katyňského masakru. Na palubě byli prezident Lech Kaczyński, jeho manželka Maria, nejvyšší představitelé armády, politici, duchovní i zástupci rodin obětí masakru v Katyni. V husté mlze a za komplikovaných podmínek letoun havaroval při pokusu o přistání nedaleko letiště Severnyj u ruského Smolenska. Všech 96 osob na palubě zahynulo.
Tragédie vyvolala hluboký smutek nejen v Polsku, ale i v zahraničí a stala se předmětem řady vyšetřování. Zatímco oficiální zprávy připisovaly havárii kombinaci lidské chyby a špatného počasí, část polské veřejnosti a politické scény, zejména strana Právo a spravedlnost vedená Jarosławem Kaczyńským, bratrem zesnulého prezidenta, poukazovala na možnost sabotáže ze strany Ruska.
Co jste si pomyslel, když jste se o tragédii dozvěděl?
Byl to samozřejmě šok, protože se zřítilo letadlo s prezidentem Polska a konkrétně ve Smolensku. To je bizarní a brutální symbolismus, protože pan Kaczyński se tam jel poklonit památce popravených polských důstojníků, takže já jsem byl skutečně v šoku, když jsem se o té informaci dozvěděl. Na druhou stranu jsem chtěl být na místě, takže to byla i příležitost pro mě jako pro reportéra.
Co si mysleli obyčejní Rusové? Kolovaly mezi lidmi už tehdy nějaké konspirační teorie?
Popravdě řečeno, tehdy se to moc nerozebíralo. Spíše se hovořilo o té oficiální zprávě, která uváděla špatné podmínky viditelnosti. Byla mlha. Když si vzpomenu na první dny a týdny okolo nehody, tak i Rusko bylo v šoku a skutečně se hovořilo o počasí.
Je nutné si totiž uvědomit kontext tragédie. V té době byl ruským prezidentem Dmitrij Medveděv, tudíž to byl tehdy ve velkých uvozovkách "liberální prezident" a Rusko se chtělo trochu sblížit se Západem. Protipolské nálady už v Rusku nebyly znát - byly vidět za prezidenství Putina, ale v době nehody už ne. Šokovalo to i samotného Medveděva, který posléze nechal otevřít archivy a předal část dokumentů polským představitelům. Vypadalo to tak i na místě, že vyšetřování probíhá víceméně korektně.
Rusko tedy po dobu vyšetřování postupovalo transparentně?
Řekl bych, že zvenčí to vypadalo, že ano. To, jak se chovala ruská vláda a ruská média skutečně, budilo dojem, že mají zájem na vyšetření té nehody. Aby naopak nevznikaly žádné konspirační teorie, že to letadlo sestřelili Rusové.
Chtěl bych ještě podotknout takovou věc, která byla naprosto neuvěřitelná. Například v ruské televizi pak odvysílali film Katyň od polského režiséra Andrzeje Wajdy. Skutečně, ta atmosféra v Rusku byla naopak vstřícná vůči Polsku a vůči tomu vyšetřování. Ale znova podotknu - byl to rok 2010…
Jak těžké bylo dostat se na místo tragédie? Povedlo se vám pořídit docela detailní fotografie zříceného letadla…
Torzo letadla bylo přemístěno na vojenské letiště ve Smolensku, kde byla betonová zeď a přes ni bylo obtížné se dostat. Ale trosky letadla dopadly na velkou plochu. Například ten kus trupu letadla s karafiáty na fotografii, kterou jsem pořídil, dopadl ještě před bránu vojenského letiště.
Řekněme, že se dalo "nějak" podívat i za bránu a některým novinářům se to povedlo. Pod přísným zákazem vstupu pro novináře bylo letiště, jen když na něj dorazili nejvyšší představitelé Ruska, včetně Vladimira Putina, tehdy ještě předsedy vlády.
Jak se v Rusku na tragédii nahlíží nyní? Jaroslaw Kaczynski, bratr zesnulého prezidenta a spoluzakladatel strany Právo a spravedlnost, v roce 2022 obvinil Rusko, že šlo o "útok", který byl rozhodnut "na nejvyšší úrovni Kremlu".
V Polsku se tragédie stále řeší, protože vázne předání trosek letadla. To je stále velký problém mezi Polskem a Ruskem. Situace se změnila jak v samotném Polsku, tak v Rusku.
Když se vrátil k moci Vladimir Putin, nejen v Moskvě probíhaly masové protesty, ale ta ochota být vůči Západu a občanské společnosti otevřený upadala. Takže i případ letecké katastrofy u Smolenska se v Rusku zakonzervoval. Rusko se uzavřelo a nechtělo s Polskem už dále komunikovat.
Obzvlášť, když bratr zesnulého prezidenta Kaczyńského začal obviňovat Kreml a začal si na té tragédii stavět politiku. Takže se potkaly dva proudy, které neumožnily, aby to neštěstí bylo plně vyšetřeno a aby se vytvořilo nějaké podhoubí pro normalizací vztahů mezi Polskem a Ruskem. Naopak, došlo ještě k vyostření…