Být ochránci paměti. Nad 80. výročím povstání ve varšavském ghettu
Publikováno: 20.4.2023
HISTORIE / V dubnu 1943, den před začátkem židovského svátku pesach, obklíčili němečtí okupanti židovskou čtvrť, varšavské ghetto, které předtím sami vytvořili. Připravovali se na jeho definitivní likvidaci. Německá policie a pomocné jednotky SS vstoupily 19. dubna do ghetta, aby dokonaly dílo zkázy. Obyvatelé ghetta se ukryli v bunkrech a skrýších. Židovští povstalci zaútočili na Němce střelnými zbraněmi, Molotovovými koktejly a ručními granáty. Dva německé vozy povstalci podpálili pomocí lahví s benzínem. Zaskočení Němci zpočátku nebyli schopni tvrdošíjný odpor obránců prolomit. Vzhledem k těmto neúspěchům začali Němci systematicky zapalovat budovy, takže se ulice ghetta proměnily v ohnivou past. Zatímco probíhaly boje, tři skupiny Zemské armády se neúspěšně pokusily zdolat zdi ghetta pomocí výbušnin a podnikly další pokusy, aby pomohly povstalcům. Židé, odsouzení k záhubě, se bránili do začátku května. Jako symbolickou poslední tečku za povstáním Němci zbořili Velkou synagogu ve varšavské ulici Tłomackie. Povstání ve varšavském ghettu bylo prvním velkoměstským povstáním a zároveň největší odbojovou akcí židovského obyvatelstva během německé okupace. Dne 19. dubna 1943 bojovníci Židovského vojenského svazu ve svém hlavním stanu na Muranowském náměstí symbolicky vyvěsili červenobílou polskou vlajku a modrobílou vlajku Židovského vojenského svazu. Tento obraz dvou vlajek, polské červenobílé a sionistické modrobílé, které společně vlály na střeše budovy nad bojujícím ghettem, se stal symbolem neoddělitelně provázaných polsko-židovských osudů. O několik měsíců později, v srpnu 1944, vypuklo varšavské povstání – boj za svobodné Polsko, největší odbojová akce v dějinách druhé světové války. V polské historii, literatuře, výtvarném umění a obecně kultuře lze najít řadu odkazů na povstalecká hnutí. Povstání…