Čapí hnízdo nekončí. Odůvodnění rozsudku vyvolává vážné pochybnosti a rozpaky
Publikováno: 15.5.2023
KOMENTÁŘ / V relativně krátké době po vynesení rozsudku nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo bylo zveřejněno jeho odůvodnění. I když většina komentátorů soudního řízení oceňovala profesionalitu a úroveň, s níž probíhalo hlavní líčení, je třeba konstatovat, že odůvodnění rozsudku vyvolává vážné pochybnosti a rozpaky. Soudce Jan Šott v lednu Andreje Babiše a Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo nepravomocně osvobodil. Jeho odůvodnění rozsudku, jež je nyní veřejně k dispozici (viz odkaz výše), však trpí vnitřními rozpory, v části je nelogické. Ačkoli naprostá většina provedených důkazů svědčí ve prospěch obžaloby, soud založil svůj zprošťující výrok takřka výhradně na jednom důkazu, který údajně svědčil ve prospěch obhajoby. Nejedná se vlastně o jeden důkaz, ale dokonce o část jednoho důkazu, protože v celku je tento důkaz opět v neprospěch obhajoby. Soud z něj ale vybral části, které obhajobě svědčí, a těmi částmi, které obhajobu vyvracejí, se jednoduše nezabýval. Zdálo by se, že situace je jasná… Pro úplnost je třeba uvést, že policie spatřovala podvodnost jednání Andreje Babiše v tom, že naoko převedl akcie mimo holding Agrofert, a. s., aby společnost mohl vydávat za malý podnik a mohl tak získat dotaci. Státní zástupce spatřoval trestnost zejména v tom, že společnost, která byla vlastněna osobami Babišovi blízkými, nebyla nezávislým malým podnikem, a tudíž neměla na dotaci nárok. Jaké jsou tedy rozpory v odůvodnění zprošťujícího rozsudku? Rozsudek v první řadě uvádí, že jak Ing. Babiš, tak Ing. Nagyová měli již v době vyvedení akcií Farmy Čapí hnízdo, a. s., povědomost o tom, že dotaci získá pouze malý nebo střední podnik, což oba…