Čeká Francii „řecký scénář“? Osud tamní pravicové vlády je v rukách Le Penové
Publikováno: 2.12.2024
KOMENTÁŘ / Francouzská menšinová vláda může v nejbližších dnech padnout. Důvodem této hrozby, která děsí zahraniční investory, jsou spory ohledně podoby rozpočtu na příští rok. Zatímco teprve nedávno jmenovaný premiér Michel Barnier navrhuje vzhledem k tristnímu stavu veřejných finančních masivní škrty a zvyšování daní, s jeho návrhy ostře nesouhlasí Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Právě na hlasech RN přitom stojí a potenciálně i padá Barnierova vláda. Premiér se nyní snaží Le Penovou a její spolustraníky přesvědčit kombinací ústupků a líčení apokalyptických vizí, podle kterých by se Francie mohla v případě pádu vlády dostat do stejné situace, jako před patnácti lety Řecko. Národní sdružení tak stojí před složitou volbou: pokud totiž vyslyší volání svých příznivců a pomůže svrhnout vládu, mohlo by se zdiskreditovat v očích umírněných voličů, které se snaží roky přesvědčit o tom, že se stalo odpovědnou politickou silou. Konec křehkého paktu Prezident Emmanuel Macron jmenoval Barniera premiérem dlouhé dva měsíce od druhého kola předčasných parlamentních voleb ze 7. července, jejichž výsledkem byla patová situace ve francouzském Národním shromáždění. Přestože totiž nejvyšší počet poslanců získal široký levicový blok nazvaný Nová lidová fronta (NFP), žádná ze tří hlavních koalic se v Národním shromáždění ani nepřiblížila potřebné většině. Macron se zpočátku marně pokoušel rozbít NFP a odlákat z ní socialisty a zelené, kteří mohli s jeho blokem Spolu pro Republiku a klasickou pravicí vytvořit umírněnou středovou vládu. Tento manévr se ale nepodařil, a tak prezident jmenoval Barniera, který patří k tradiční (a v posledních letech stále slabší) pravicové straně Republikáni, jež se odkazuje k dědictví zakladatele páté republiky Charlese de Gaulla.