Čekání na bílý kouř. Jak se bude volit nový papež
Publikováno: 28.4.2025
Papež František zemřel na Velikonoční pondělí 21. dubna ve věku 88 let a církevní předpisy stanoví, že volební proces musí začít 15. až 20. den po papežově úmrtí nebo odstoupení. Existují ale výjimky. Aktuální normy pro volbu papeže vydal Jan Pavel II. v apoštolské konstituci Universi Dominici gregis z 22. února 1996, později je pozměnil papež Benedikt XVI. V článku 37 konstituce se uvádí, že se kardinálskému kolegiu uděluje právo posunout začátek konkláve, pokud je zřejmé, že jsou přítomni všichni kardinálové volitelé. Může také ze závažných důvodů odložit začátek volby o několik dní. Uplyne-li však maximálně 20 dní od začátku uprázdnění stolce, jsou všichni přítomní kardinálové volitelé povinni přistoupit k volbě. Papeže volí v tajné volbě kardinálské kolegium v takzvaném konkláve, volba se koná v Sixtinské kapli. Konkláve (z latinského cum clave - uzamčen na klíč) je shromáždění kardinálů, kteří ještě nedovršili 80 let, jejich počet je však omezen na 120. I zde může teoreticky nastat výjimka. Kardinálů-volitelů je nyní 135 a v článku 35 Universi Dominici gregis se píše, že žádný z nich nemůže být vyloučen z volby, a to z jakéhokoli důvodu nebo záminky. Ze současných 135 kardinálů-volitelů 80 procent jmenoval papež František. Dva ale už dříve oznámili, že se omlouvají ze zdravotních důvodů. O nástupci Františka letos nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků a Česká republika či Československo nebude mít svého zástupce na konkláve poprvé od roku 1963. V roce 1978 se konkláve konalo dvakrát, při volbě papežů Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Obou voleb…