Černá díra, kterou způsobil Michelangelo. Čtyři sta let kreseb aktů v rakouské metropoli
Publikováno: 10.10.2023
Jak formovaly akty Michelangela Buonarrotiho znázornění lidského těla v dějinách umění? Velká podzimní výstava ve vídeňské Albertině Michelangelo a důsledky oslavuje kresby svalovců florentského umělce a ukazuje práce jeho následovníků a konkurentů. Na počátku šestnáctého století určil Michelangelo svými sochami a obrazy nová měřítka pro ideální mužský akt. Jako první dosáhl svými postavami rovnováhy mezi nedostižným antickým vzorem a živým modelem. Jisté je, že měl obrovský vliv nejen na své současníky, ale i na umělce, kteří tvořili o mnoho století později. Na této průkopnické roli Albertina postavila svou aktuální výstavu, která je – s výjimkou několika vybraných soch – věnována výhradně kresbám a grafikám. Název výstavy Michelangelo a důsledky by nás však neměl zmást: Génius tu nemá být středem pozornosti jako v Albertině na velké výstavě Michelangelo v roce 2011. Spíš chce na jeho základě převyprávět vznik a zánik jeho obrovského vlivu, jenž náhle končí radikálním zlomem až na počátku 20. století. Nejkrásnější mužská záda Do levého dolního rohu studie svalnatých zad ústředního nahého bojovníka z obrazu Bitva u Casciny kdysi kdosi napsal: „Nikdy nevidělo lidské oko nic krásnějšího.“ Jednalo se o zakázku pro florentský Palazzo della Signoria, o kterou Michelangelo v letech 1503/04 soupeřil s Leonardem da Vinci, dalším uměleckým velikánem své doby. Ačkoli se dochovaly pouze předběžné kresby Michelangelovy fresky, která nebyla nikdy realizována, staly se základním kamenem vzoru pro ideální mužský akt. Zatímco na Leonardově Bitvě u Anghiari byli všichni propletení bojovníci cudně zahaleni (jen hřbety koní se zářivě leskly), na Michelangelově díle se nahá těla shlukla do vřavy, jak připomíná text na stěně sálu Albertiny. Jde o nejčistší vyjádření nové…