Černé čáry na povrchu podobném mozku. Nejstarší české kresbě je 7000 let

#Domácí

Publikováno: 20.5.2020

V Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy. Před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará. Šlo tehdy archeologickou senzaci, žádné starší kresby v Česku nebyly do té doby popsány.

Ve zkoumání však odborníci pokračovali. Olomoučtí archeologové společně s kolegy ze Správy jeskyní dali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14. "Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí," uvedl archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Mozek si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. "Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků," podotkl Golec.

I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se tak pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům. "Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa," dodal olomoucký archeolog.