Černí baroni – jak „bránit vlast“s krumpáčem a lopatou
Publikováno: 13.8.2025
Rozhodnutím Ministerstva obrany Československé republiky byly 1. září 1950 oficiálně zřízeny Pomocné technické prapory (PTP), v nichž si měli povinnou vojenskou službu odkroutit lidé, jež komunisté považovali za své nepřátele. V jednotkách vykonávajících náročnou manuální práci, včetně fárání v dolech, se tak sešli například duchovní, šlechtici, živnostníci, příbuzní tzv. kulaků, ale třeba i skauti, studenti vyhození z politických důvodů ze studia či lidé, kteří se neúspěšně pokusili odejít ze socialistického ráje do emigrace. Milan Kroupa, jeden z „pétépáků“, který byl v roce 1949 jako student obchodní akademie odsouzen na šest měsíců pro účast v ilegální studentské organizaci, řekl pro Paměť národa: „Byli jsme levná pracovní síla. Ve filmu Černí baroni to vypadá, že jsme měli veselou vojnu, samá sranda, hodně peněz a to všechno. Ono to ale takový nebylo.“ Pomocné technické prapory, pro něž se mezi veřejností vžila zkratka PTP, byly zřízeny na podzim roku 1950 rozhodnutím ministerstva národní obrany. Šlo o specifické vojenské útvary, které však sloužily primárně k jinému účelu, než je obrana státu. Jejich hlavním cílem byla nucená pracovní nasazení mladých mužů, kteří byli režimem označeni za politicky, ideologicky nebo třídně nespolehlivé. Vznik těchto armádních jednotek plně koresponduje s posilováním moci komunistického režimu po převratu v roce 1948. Kulaci, nepřátelé a ti druzí… K Pomocným technickým praporům byli odváděni mladí muži, kteří by za normálních okolností konali vojenskou službu v řádných armádních jednotkách. Jenže jejich názory nebo činy je podle komunistů předurčovaly k „převýchově“, jíž se jim mělo u PTP dostat. A nemusely to být jen názory, u mnoha těchto mladých mužů stačil pouhý špatný „kádrový profil“. Proto mezi odvedenci k útvarům označeným černými nárameníky, jež později…