Češi jsou k Ukrajině čím dál lhostejnější. Na vině je i opozice a její prázdné řeči o míru
Publikováno: 7.2.2025
KOMENTÁŘ / Pohled na válku na Ukrajině se vyvíjí. Za necelé tři týdny bude plnohodnotný konflikt trvat tři roky. Zní to strašně, ale zvykli jsme si. Průzkumy veřejného mínění tomu odpovídají. Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) měřila během posledního čtvrtletí loňského roku vývoj postojů Středoevropanů k ruské agresi. Vítězství Ukrajiny podporuje v Polsku 68 procent dotázaných, u nás 44 procent a na Slovensku 32 procent. Ruské vítězství si nejčastěji přejí občané Slovenska – 17 procent, u nás 7 procent a v Polsku, které je konfliktu nejblíž, jen 4 procenta. U nás a na Slovensku by nejvíc respondentů preferovalo ukončení konfliktu formou dočasného míru, aniž by zvítězila jedna strana – v Česku 39 procent, na Slovensku 33 procent, v Polsku 20 procent dotázaných. Bavme se o nás, proč je český poměr 44 : 7, proč si jen 44 procent lidí přeje vítězství napadené Ukrajiny, jinými slovy 66 procent si je nepřeje? Jde o výchovu v dobách komunismu? Zřejmě ne dominantně. Vzpomeňme si na rok 2022, kdy Rusové Ukrajinu napadli, na vlnu solidarity, na české rozhořčení, které Rusové vyvolali, na pomoc uprchlíkům. Tehdy si vítězství Ukrajiny zcela jistě přálo podstatně víc než 44 procent tuzemců. Hodně se vzpomínalo na srpen 1968, na obsazení, okupaci Československa. Podpora Ukrajiny u nás klesá. Zároveň nestoupá přímá podpora Ruska, oněch 7 proputinovských procent se nezvyšuje. Důvody, proč jenom méně než polovina lidí uvažuje logicky, chápe, že je nutné, aby Rusko na Ukrajině prohrálo, jsou zjevně především aktuální, nikoli historické. Z války na Ukrajině se stalo domácí politikum.