Češi v nacistické uniformě. Důvody, proč Češi sloužili za války ve wehrmachtu, byly různé
Publikováno: 20.10.2024
HISTORIE / Otázka, kolik Čechů sloužilo ve wehrmachtu a jaké k tomu měli důvody, není tak jednoduchá, jak se nepoučeným konzumentům titulků internetových článků může zdát. Důležitá byla totiž nejen národnost, ale i státní příslušnost. Obojí byla jak otázka vůle konkrétního člověka, tak i otázka toho, co mu diktovaly úřady. A obojí se dalo – ale ne v každé době – do jisté míry změnit. Češi sloužili ve wehrmachtu! To není pravda, Hitler jim nedůvěřoval! Můj děda byl v Hitlerjugend! To se nemohlo stát, Němci nás chtěli vyhubit! Kde je tedy pravda? No, tu i tam a trochu asi všude. V Němci zabraných pohraničních oblastech republiky zůstalo v roce 1938 přibližně půl milionu, podle některých autorů až 600 tisíc etnických Čechů. František Emmert ve své knize tvrdí, že „Češi v obsazených Sudetech i nadále zůstávali státními občany Československé republiky“ a že později „protektorátní příslušnost nabyli také všichni Češi v obsazených Sudetech“. To ovšem není pravda. Někteří z Čechů v roce 1938 česko-slovenskými příslušníky automaticky skutečně zůstali, jiní pro příslušnost česko-slovenskou optovali (později přešla samozřejmě na příslušnost protektorátní), ale další více či méně nuceně přijali příslušnost říšskou, přičemž národnost si podrželi českou. Došlo k tomu na základě smlouvy mezi Česko-Slovenskou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce č. 300/1938 Sb. ze dne 20. 11. 1938. Všem obyvatelům, tedy i Čechům, kteří žili a narodili se na území nově vzniklé sudetské župy před rokem 1910, a současně jejich dětem, vnukům, manželkám, ale i manželkám jejich dětí a vnuků byla automaticky přidělena říšská státní…