Česká borovice má velkou šanci na Evropský strom roku. Dotahuje se na ni ruský topol

#Domácí

Publikováno: 23.2.2020

Když v roce 2000 brněnští ochránci přírody organizovali první ročník malé ankety o nejsympatičtější strom, asi málokdo z nich si dokázal představit, že o dvě dekády později budou jejich myšlenku šířit statisíce lidí po celé Evropě.

Nápad oslavy stromů s nejzajímavějšími příběhy opustil hranice České republiky právě před deseti lety. Do hledání Evropského stromu roku se od té doby zapojilo přes 3,3 milionu lidí od Irska až po Ruskou federaci. Národními soutěžemi, včetně té nejstarší české, od té doby prošlo na 1100 stromů a komunit kolem nich.

Soutěž dokonce vykročila přes oceán do Kanady nebo Austrálie. Anketa Evropský strom roku ale zůstává s šestnáctkou soutěžících největší a nejviditelnější oslavou významu stromů a příběhů kolem nich. O vítězi letošního, desátého ročníku se rozhoduje právě nyní, zatím jasně vede Chudobínská borovice, jež je posledním svědkem budování vesnice Chudobín, jež zmizela pod Vírskou přehradou. V pátek odpoledne měla 34 000 hlasů, dotíral na ni v té době druhý v pořadí, Osamělý topol z Ruska s asi 25 000 hlasy.

Chudobínská borovice je 350 let stará, pamatuje budování vesnice Chudobín, život v ní i její zatopení Vírskou přehradou. Pohled na ni je pokaždé jiný, záleží na výšce hladiny. Přežila všechno a vypráví se o ní řada pověstí. Vyhrála český titul Strom roku 2019 v celonárodní anketě pořádané Nadací Partnerství. Hlavním strůjcem jejího úspěchu je Milan Peňáz (87). V někdejší vesnici Chudobín se narodila jeho maminka, on zde strávil celé dětství a pak každé prázdniny.

Za poslední dekádu klání o nejhezčí strom svedla soutěž dohromady nespočet milovníků stromů z místních komunit a zpopularizovala krásu těchto dřevěných velikánů, o nichž Rob McBride, lovec významných stromů, řekl: "Staré stromy jsou poslední stopy zmizelé krajiny. Jsou tak často jediní živí svědci společné evropské historie."