Česká koruna. Národní poklad, který (téměř) nikdo nepotřebuje
Publikováno: 15.2.2024
KOMENTÁŘ / Posledním útočištěm odpůrců eura, k jehož přijetí se Česká republika zavázala při vstupu do unie přede dvěma dekádami, zůstalo tvrzení, že společná evropská měna je údajně „nepopulární“. Čerstvý průzkum provedený Seznamem ovšem ukazuje něco jiného. Také většina voličů vládní koalice si přeje přijetí eura namísto lpění na koruně. 91 % voličů STAN a Pirátů je pro euro, ale také 82 % příznivců SPOLU by souhlasilo se zavedením evropské měny. Názor, že si voliči vládních stran „nepřejí“ změny týkající se zavedení nového platidla, se tedy ukazuje spíše jako mýtus. Existuje pro běžného občana nějaká výhoda plynoucí z inflační národní měny? Může být, pokud je ovšem z minulosti výrazně zadlužen a inflace mu pomáhá snižovat závazky. Naopak extrémně nevýhodná je koruna pro každého, kdo zodpovědně šetří a jehož úspory rapidně ztrácejí hodnotu. Výzvy směřující k tomu, aby si občané spořili na penzi, budou mimo jiné tím méně úspěšné, čím rapidněji z nich užírá korunová inflace. Vláda, která má zájem podporovat zodpovědné finanční chování občanů, ovšem nemůže potřebovat vysokou inflaci ani náhodou. Ve skutečnosti existují jen tři specifické skupiny se zásadním zájmem na inflační koruně. První je bankovní lobby masivně vydělávající na kurzových operacích. Přechodem na euro by o tento tučný zdroj příjmů jednou provždy přišla. A to se jí nelíbí. Druhou skupinu představují zmínění dlužníci z minulosti. Babišův Agrofert s miliardovými úvěry například. Těm velmi pomáhá i fakt, že v čele České národní banky stojí nejlaxnější centrální bankéř polistopadové historie a dlouho nechával inflaci mnohem větší prostor, než by…