Česká obranná politika by uspěla v počítačové hře z roku 2000. V realitě současné války je to pohroma
Publikováno: 16.6.2026
GLOSA / Česká republika zřejmě konečně našla vlastní vojenskou doktrínu. Není to izraelský model, není to finská „total defence“, není to ani ukrajinská adaptivní válka dronů. Připomíná počítačovou hru Red Alert 2, jen bez těžby, bez elektřiny a s tím rozdílem, že místo klasické hlášky „Construction complete“ se ozývá spíš: „Výběrové řízení bude připraveno v příštím kvartálu.“ Evropský nástroj SAFE měl být šancí, jak urychlit obranné investice. Český plán schválený Radou EU počítá s možností využít 2,06 miliardy eur, tedy přes 50 miliard korun, mimo jiné na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část dálnice D11. Na papíře to může pro přespolní vypadat jako seriózní modernizace. V české praxi to však připomíná hráče, který v multiplayeru slavnostně oznámí, že staví obranu základny, a pak utratí polovinu rozpočtu za hezčí cestu k rudnému poli, protože budovy nakupuje a prodává podle toho, jak se mu zrovna líbí. Dálnice může mít vojenský význam. A samozřejmě ho má, stačí se podívat na páteřní komunikace přes celé Polsko. Přesuny techniky, logistika, zásobování a spojenecká mobilita nejsou detail. Problém začíná ve chvíli, kdy se z programu určeného k posilování obrany stane další politický kouzelný měšec. Tanky? Ano. Tatry? Ano. Dálnice? Také ano. A kdyby se trochu chtělo, možná by šlo jako strategickou infrastrukturu vykázat i parkoviště u okresního kulturáku, protože tam může v nouzi zaparkovat jeden Land Rover a tři dobrovolní hasiči. Současná vládní politika působí, jako by někdo hrál za Spojence, ale ekonomiku řídil podle sovětského manuálu z mapy, kde už deset…