České Švýcarsko dva roky po požáru. Stromy v novém lese budou mít brzy přes dva metry, zvířata se vracejí…
Publikováno: 10.7.2024
V noci z 23. na 24. července to budou dva roky, co v Malinovém dole u Hřenska vznikl nejrozsáhlejší požár v novodobé historii Česka. S plameny, které zachvátily více než tisíc hektarů Národního parku České Švýcarsko, bojovaly tři týdny stovky hasičů. Jak území, jímž se prohnal oheň, vypadá dnes? Měsíc od měsíce je zarostlejší a barevnější. V doprovodu zaměstnanců Správy NP jsme prošli mimo jiné oblast Pravčického dolu, kde bylo hoření nejintenzivnější. Zatímco loni na jaře tady z popela vyrůstal hlavně křiklavě zelený mech, který ostře kontrastoval se zuhelnatělými kmeny smrků, dneska už to vypadá, že příroda zadělala na hustý, především březový les. Tu a tam se ale objeví i semenáčky buků, borovic, olší a dalších dřevin. Především cestou od hlavní silnice spojující Hřensko s Mezní Loukou konkurují zeleni pionýrských dřevin silně fialové květy náprstníků. Podle lesnice Správy NP České Švýcarsko Dany Vébrové jde o rostlinu, která dokáže v lese využít narušený prostor, na němž se uchytí, a během druhého roku začne kvést. „S tím, jak vyrůstá nový les a ubývá světla a prostoru, tak náprstník zase zmizí. Za pár let už ho tady nenajdeme.“ Kam je nebezpečné chodit Po požáru zůstává stále uzavřen jeden z přístupů k Pravčické bráně po Gabrielině stezce a také Edmundova soutěska v údolí říčky Kamenice. Nebezpečné jsou skály narušené žárem a padajícími stromy, jež navíc dokážou ze svahu nečekaně uvolnit kámen. „Stromů, kterým oheň narušil kořenový systém, jsou tu tisíce,“ upozorňuje Tomáš Salov ze Správy NP. Zajistit oblast proti pádu stromů na turistickou cestu není podle něj snadné. „Kdybychom udělali masivní zásah, riskovali bychom, že destabilizujeme skalní svahy, čímž by trasa mohla úplně zaniknout. Po třech letech stav znovu posoudíme a rozhodneme se, jestli bude nutné ještě počkat, nebo…