Česko bylo před Vánocemi na hraně blackoutu, tvrdí Tykač. Data ze sítě to ale vyvrací
Podle těžaře Pavla Tykače byla Evropa 22. prosince kousek od velké krize. Výrobci podle něj bojovali s krizovým nedostatkem energetických zdrojů.
Publikováno: 19.1.2022
Podnikatel a jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač pro Hospodářské noviny uvedl, že energetická situace v Evropě včetně Česka se 22. prosince nacházela jen kousek od velkých problémů. Výroba elektřiny totiž podle něj byla na svém disponibilním maximu. "Od čtyř odpoledne do půlnoci jelo prakticky vše, co do sítě může být připojeno," popsal pro deník Tykač.
Výrobci podle něj bojovali se zcela vyčerpanými zásobami dostupných energetických zdrojů, které by v případě dalšího růstu spotřeby mohly být do sítě zapojeny a které se obchodují na energetické burze v Lipsku. Na této burze se tvoří největší objem obchodů pro střední Evropu.
Z Tykačových slov pro Hospodářské noviny vyplývá, že kdyby tedy odběr ještě trochu vzrostl nebo se porouchala některá z velkých elektráren, bylo by proudu v síti už málo. Což by vedlo k odpojování podniků či domácností, tedy řízenému blackoutu.
Podle Tykače byla dva dny před Štědrým dnem nízká především výroba z obnovitelných zdrojů, protože nefoukal vítr a kvůli inverzi nesvítilo nad velkými výrobci čisté energie v Evropě ani slunce. Do situace se promítl také dlouhodobý odklon od uhlí a jádra v Německu. "Situace jako ta z loňského roku se bude v zimě opakovat stále častěji. Není otázka zda, ale kdy se systém přetíží," míní Tykač.
Společnost ČEPS, která je v Česku provozovatelem páteřní přenosové soustavy, ale tvrdí, že před Vánocemi k žádné neobvyklé situaci nedošlo. "Z pohledu provozu přenosové soustavy jsme v Česku nezaznamenali neobvyklou situaci, bilanční situace byla dobrá," uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Ani jinde v kontinentální Evropě se podle ní žádný provozovatel nepotýkal s nedostatkem rezerv. Pouze Itálie podle Klímové o den dříve, tedy 21. prosince, upozornila, že v několika odpoledních hodinách měla omezenou výši rezervních výkonů.
Klímová ale přikyvuje tomu, že dva dny před Štědrým dnem byla poptávka po elektřině v Evropě vysoká. Dokazuje to podle ní cena na spotovém trhu, která 22. prosince dosáhla zhruba 410 eur (přes 10 tisíc korun) za megawatthodinu, a Česko přes den exportovalo většinou přes tři tisíce megawattů (MW).
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor k tomu doplnil, že domácnosti v období Vánoc tradičně mají větší spotřebu, na druhou stranu průmyslové podniky v tomto období vyrábí logicky méně a spotřebu naopak snižují.
To potvrzují i data skupiny ČEZ, podle které Štědrý večer pravidelně trhá rekordy v hodinové spotřebě domácností a nejinak tomu bylo i loni.
"Nejvyšší hodinová spotřeba z celého roku nastala mezi 16:00 a 17:00, tedy v době, kdy jede naplno příprava štědrovečerní večeře, rozsvěcují se vánoční stromečky a dekorace a o správnou náladu se starají rádia a televize," uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Blackout? Musel by vypadnout velký blok
Klímová také připomněla, že výroba obnovitelných zdrojů je v zimních měsících standardně nižší než jindy v roce, například solární energii se ale i tak celkem dařilo. "Výroba větrných elektráren se například v Německu pohybovala mezi čtyřmi až deseti tisíci MW, což je méně než dvacet procent maximální výroby. U fotovoltaiky ale přesáhla v Německu špička výroby deset tisíc MW, v Česku činila téměř 900 MW, což jsou na prosince poměrně dobré hodnoty," doplnila Klímová.
I Gavor přikyvuje tomu, že během zimy výroba obnovitelných zdrojů logicky zaostává. Solární elektrárny ovlivňuje méně slunečního světla. "A obzvláště když napadne sníh, tak je výroba z fotovoltaiky minimální až nulová i přes den," sdělil.
Dispečeři přenosové elektrické soustavy se ale podle něj na takovou situaci umí připravit, protože zkrátka dopředu vědí, že se na solární elektrárny v zimě nedá tolik spoléhat. Fotovoltaiku tak označuje za zdroj, který je velmi předvídatelný, vítr už ale méně.
Aby Evropě opravdu hrozil blackout, musel by podle Gavora kromě poklesu obnovitelných zdrojů nastat ještě nějaký další problém, jako například výpadek velkého bloku, v Česku třeba Temelína, a současně by nebylo možné brát energii z Německa.
Vláda chce konec uhlí do roku 2033
Tykačova Sev.en Energy patří k významným hráčům na energetickém trhu. Provozuje uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady, které v tuzemsku patří k největším zdrojům emisí. Do jejího portfolia spadá také Teplárna Kladno a Teplárna Zlín a dva severočeské hnědouhelné lomy.
Není to však poprvé co Tykačova firma Sev.en šířila zavádějící informace o hrozbě blackoutu, která měla potvrdit nenahraditelnost uhelných zdrojů. Před rokem informovala spolu s rakouskými firmami Wien Energie a EVNo tom, že Evropě v prvním lednovém týdnu hrozil masivní blackout, za který mohou obnovitelné zdroje energie a že hrozbu odvrátily naopak uhelné a jaderné elektrárny.
Takovouto interpretaci událostí však následně pro Hospodářské noviny vyvrátil jak ČEPS, tak i energetičtí experti a pro Deník Referundum informaci dementovala nakonec i sama firma Wien Energie.
Tykač dlouhodobě tvrdí, že přechod na obnovitelné zdroje je nevyhnutelný, v zimě to ale podle něj bez uhlí nebo náhrady v podobě plynových elektráren nepůjde.
Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha uvedl, že kdyby za současné situace uhelné elektrárny v Česku přestaly fungovat a výroba z ostatních zdrojů by byla stejná jako nyní, nedostatek elektřiny by samozřejmě nastal a spoustu spotřebitelů by muselo být odpojeno. Zejména pokud by se nedala elektřina ani exportovat.
Podle Koželouha je ale důležité dívat se spíš do roku 2030, kdy by Česko podle ekologů mohlo těžbu uhlí ukončit, a zároveň by do této doby došlo k významnému rozvoji obnovitelných zdrojů. V takovou chvíli by podle něj v zimě plynové elektrárny mohly představovat zálohu, hnědouhelné nikoliv. Z ekonomického ani technického hlediska by totiž nešlo, aby běžely jen třeba měsíc v roce. Kolem let 2040 až 2050 by už podle Koželouha bylo reálné, aby k vykrývání období s nižší výrobou z obnovitelných zdrojů sloužil místo zemního plynu vodík.
Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že chce těžbu uhlí ukončit do roku. Ekologové věří, že by odklon od této suroviny mohl nastat už o tři roky dříve.