Česko jako unikátní laboratoř moderní víry a nevíry
<p><img width="1110" height="624" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/P201803040475501.png" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/P201803040475501.png 1110w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/P201803040475501-300x169.png 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/P201803040475501-1024x576.png 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/P201803040475501-768x432.png 768w" sizes="(max-width: 1110px) 100vw, 1110px" /></p><p class="p1">Česko bývá považováno za zemi ateistickou, nebo přinejmenším velmi málo zbožnou. Ve skutečnosti taková zkratka nevypovídá mnoho o tom, čemu Češi věří. Bližší zkoumání ukazuje, že naopak věří všemu možnému, ale neradi se kvůli tomu organizují. Především ne v církvích, ať už jsou zavedené, nebo nové.</p> <p class="p1">Pro církve není Česko skutečně zemí zaslíbenou, to však neznamená, že by bylo duchovní pouští. Různé výzkumy se od sebe navzájem samozřejmě vždy o několik procent u jednotlivých odpovědí na otázky liší a existuje také vývoj v čase, ale celkový obraz máme. Tak třeba podle European Values Study (2017) věřilo v existenci Boha 39 procent Čechů, v posmrtný život 38 procent, v nebe 27 procent, v existenci pekla 20 procent, v převtělování 26 procent.</p> <p class="p4">Z průzkumu zkoumajícího otázky víry, který provedla agentura STEM/MARK v roce 2021, 70 procent lidí u nás věří v účinnost akupunktury či akupresury a 58 procent si myslí, že někteří léčitelé mají schopnost uzdravovat. Existenci mimozemských civilizací připouští 57 procent lidí. Sedm procent Čechů oproti tomu nevěří v evoluční teorii a soudí, že svět není starší než 10 tisíc let.</p> <p class="p4">Posledním námětem k úvahám jsou data získávaná jednou za deset let při sčítání lidu. Ta mají ohledně sledování „stavu víry“ snad jen tu výhodu, že umožňují porovnávat čísla týkající se všech obyvatel v dlouhém časovém období. Jsou to ale jen čísla, ke kterým se navíc dochází s pomocí měnících se metodologií.</p> <p class="p4">Martin Vaňáč, odborný asistent na Ekumenickém institutu a vyučující na katedře praktické teologie ETF, v časopise Getsemany letos v únoru upozornil, že srovnání výsledků sčítání z různých let „komplikuje způsob formulované otázky a také různé možnosti výběru, například zavedení kategorie ‚věřící – nehlásící se k církvi‘ v roce 2011.</p> <p class="p4">„Po následném zveřejnění detailních výsledků se domnívám, že jednoduchou interpretaci výsledků sčítání z roku 2021 jako odklonu od konkrétních církví možná částečně zkresluje skutečnost, že lidé možná s ohledem na způsob vyplňování volili jednodušší varianty ‚názvů‘,“ uvádí dále Martin Vaňáč a pokračuje:...</p>
Publikováno: 17.2.2022
Česko bývá považováno za zemi ateistickou, nebo přinejmenším velmi málo zbožnou. Ve skutečnosti taková zkratka nevypovídá mnoho o tom, čemu Češi věří. Bližší zkoumání ukazuje, že naopak věří všemu možnému, ale neradi se kvůli tomu organizují. Především ne v církvích, ať už jsou zavedené, nebo nové.
Pro církve není Česko skutečně zemí zaslíbenou, to však neznamená, že by bylo duchovní pouští. Různé výzkumy se od sebe navzájem samozřejmě vždy o několik procent u jednotlivých odpovědí na otázky liší a existuje také vývoj v čase, ale celkový obraz máme. Tak třeba podle European Values Study (2017) věřilo v existenci Boha 39 procent Čechů, v posmrtný život 38 procent, v nebe 27 procent, v existenci pekla 20 procent, v převtělování 26 procent.
Z průzkumu zkoumajícího otázky víry, který provedla agentura STEM/MARK v roce 2021, 70 procent lidí u nás věří v účinnost akupunktury či akupresury a 58 procent si myslí, že někteří léčitelé mají schopnost uzdravovat. Existenci mimozemských civilizací připouští 57 procent lidí. Sedm procent Čechů oproti tomu nevěří v evoluční teorii a soudí, že svět není starší než 10 tisíc let.
Posledním námětem k úvahám jsou data získávaná jednou za deset let při sčítání lidu. Ta mají ohledně sledování „stavu víry“ snad jen tu výhodu, že umožňují porovnávat čísla týkající se všech obyvatel v dlouhém časovém období. Jsou to ale jen čísla, ke kterým se navíc dochází s pomocí měnících se metodologií.
Martin Vaňáč, odborný asistent na Ekumenickém institutu a vyučující na katedře praktické teologie ETF, v časopise Getsemany letos v únoru upozornil, že srovnání výsledků sčítání z různých let „komplikuje způsob formulované otázky a také různé možnosti výběru, například zavedení kategorie ‚věřící – nehlásící se k církvi‘ v roce 2011.
„Po následném zveřejnění detailních výsledků se domnívám, že jednoduchou interpretaci výsledků sčítání z roku 2021 jako odklonu od konkrétních církví možná částečně zkresluje skutečnost, že lidé možná s ohledem na způsob vyplňování volili jednodušší varianty ‚názvů‘,“ uvádí dále Martin Vaňáč a pokračuje:...