Česko je nyní opět významným státem a jeho kredit roste. Za minulých vlád a prezidentů byla prestiž skoro nulová
Publikováno: 31.5.2024
KOMENTÁŘ / Od dob prezidenta Václava Havla Česko nesehrávalo tak významnou roli na světové scéně jako v těchto měsících a dnech. V pražských palácích si podávají dveře alianční státníci. V úterý premiér Petr Fiala hostil v Kramářově vile polského prezidenta Andrzeje Dudu, premiérky Dánska a Lotyšska Mette Frederiksenovou a Eviku Siliňovou a také nizozemského premiéra Marka Rutteho. Nyní se do Prahy sjeli ministři zahraničí celé řady zemí NATO, kteří se v pátek v Černínském paláci zúčastní dvoudenního neformální jednání. Do Prahy již za přísných bezpečnostních opaření dorazil i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Akce se účastní i generální tajemník NATO Jen Stoltenberg, kterému prezident Petr Pavel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Ministr zahraničí Jan Lipavský sdělil médiím, že jde o "ministeriádu NATO", která je vedle hlavního summitu Aliance druhým nejdůležitějším bezpečnostně-politickým zasedání, jež se koná mimo Brusel. A ještě dodal, že jde o největší alianční akci v Česku od summitu NATO v Praze v roce 2002. Smysl celého pražského dění je jasný. Jde o pomoc Ukrajině těžce zkoušené ruskou agresí. Česko přitom stojí v čele iniciativy na nákup munice, jíž se podařilo podle Petra Fialy zajistit pro obranu Ukrajiny již 500 tisíc dělostřeleckých nábojů. První dodávka se přitom na Ukrajinu dostane již během června. Neformální konzultace ale nemají a nemohou mít veřejnou povahu. Spojenci si musí nejen vyjasnit, kdy pošlou peníze na další zbraně a munici, ale hlavně celkovou strategii. Jak kupříkladu přimět nejsilnější evropskou zemi Německo, kterou vede ne právě statečný sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, aby Ukrajině předala…