Česko je prý majákem mediální svobody ve střední Evropě. Tma kolem ale houstne
Publikováno: 25.6.2023
KOMENTÁŘ / Čtrnáctá příčka Česka v letošním hodnocení svobody médií Reportérů bez hranic svádí k až nezdravému optimismu. Nový český prezident Pavel se v kontrastu k výrokům Miloše Zemana veřejně zastává novinářů, senát schválil vítanou první novelu zákonů o veřejnoprávních médiích… I tak je ale svobodná žurnalistika v tuzemsku i okolních zemích jen krůček od vážných problémů – které také pravděpodobně v dohledné době nastanou. Ještě předloni bylo v žebříčku svobody médií Reportérů bez hranic (RSF) Česko čtyřicáté. Na dvacáté místo ho loni dostala prostá výměna Babišovy vlády za kabinet Petra Fialy, na letošní lichotivou 14. pozici pak změna na postu prezidenta. Vzestup je to na první pohled logický. Každodenní klima, v němž čeští novináři působí, se odchodem Miloše Zemana a nástupem Petra Pavla změnilo zásadně. Nejen tím, že ustaly Zemanovy notorické výpady proti médiím, ale i v symbolické rovině – připomeňme třeba, jak se Zeman těsně před koncem mandátu odjel rozloučit do Srbska za svým přítelem, autoritářským prezidentem Aleksandarem Vučićem. Pavel: Role novinářů je důležitější než dřív Právě v Srbsku (v letošním hodnocení RSF na 91. pozici) je situace nezávislých, respektive k vládě kritických médií alarmující. Mezinárodní tiskový institut (IPI) připomněl incident z května, kdy do budovy televize N1 v Bělehradě vtrhlo několik desítek demonstrantů, kteří chtěli novináře vyhnat s tím, že údajně manipulují zpravodajství o protivládních protestech a spolupracují se zahraničními tajnými službami. V souvislosti s protivládními protesty také někteří srbští veřejní činitelé označili televizi N1, televizi Nova S nebo deník Danas za „fašistická média“, která údajně pracují proti státním zájmům a šíří dezinformace. To vše s výraznou podporou provládních, respektive…