Česko může na elitní klub zapomenout, i když se bude sebevíc snažit. Ve hře je totiž i něco jiného

Publikováno: 16.10.2026

V listopadu se podruhé z iniciativy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa sejde takzvaná Bergenská skupina. Jde o úzký okruh spojenců, kteří si v očích Američanů vedou mimořádně dobře. Česko i vzhledem k opakované kritice kvůli nízkým výdajům na obranu pozváno nebylo. Naopak členství ve skupině si vysloužili oba nováčci v NATO, Švédsko a Finsko. Článek švédského deníku Dagens Nyheter (DN) popisuje, co za tímto výsadním postavením stojí. V únoru 2026 na schůzce ministrů obrany členských zemí NATO v Bruselu náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby představil novou vizi Bílého domu „NATO 3.0“, v níž Evropa převezme odpovědnost za vlastní obranu, aby se Spojené státy mohly soustředit na jiné oblasti. Poté se Colby setkal mimo jiné se švédským ministrem obrany Pålem Jonsonem. O několik měsíců později dostalo Švédsko pozvánku do exkluzivního klubu zvaného Bergenská skupina, která se poprvé sešla v červnu. Tvoří ji sedm členských zemí Severoatlantické aliance - USA, Německo, Polsko, Nizozemsko, Norsko, Finsko a Švédsko. „Samozřejmě chceme mít vliv a možnost působit na Spojené státy jako na důležitého spojence v NATO,“ řekl ministr Jonson DN. Tempo změn v americké obranné politice se zrychlilo poté, co ministr obrany Pete Hegseth letos v létě oznámil, že Spojené státy zahájily přezkum své vojenské přítomnosti v Evropě. Ten by měl být dokončen do Vánoc a jeho vedením je pověřen právě náměstek Colby. Test loajality Americké ministerstvo obrany rozeslalo dotazník, který byl interpretován jako test loajality spojenců. Obsahuje otázky typu: Nakupujete americké…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace