Česko omezí nabídku potravin z dovozu, rozhodli poslanci. Nepřípustné, varují země EU

#Nakupování

Publikováno: 20.1.2021

Podle návrhu Radima Fialy (SPD) by od roku 2022 by muselo být ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. 

"Díky EU se k nám místo potravin vozí často 'biologický odpad'. Od dob dohody České republiky s EU, kterou si na nás vynutil Brusel, je možné k nám dovážet a našim občanům v supermarketech prodávat jako 'potraviny' i věci, které jsou svým složením horší než ty, které se prodávají ve stejných obalech na západě od nás," uvádí SPD ve svém stanovisku na webových stránkách.

"Novela zákona umožní našim regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu a napomáhá také k udržení zaměstnanosti na českém venkově. Hnutí SPD je jediné, které řeší ukončení dvojí kvality potravin, abychom mohli všichni jíst dobré a kvalitní potraviny za dobré ceny. Zároveň také prosazujeme znovuzavedení závazných státních norem regulujících kvalitu základních potravin," píše dále.

Zavádění kvót by se mělo týkat více než 100 z více než 15 000 typů prodávaných potravin, které lze v Česku vyprodukovat. Jde o velké kategorie, například hlavní druhy masa nebo zeleniny. Jejich přehled naleznete v seznamu níže. 

Kvóty by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit až ministerstvo zemědělství. 

Zdražení versus menší uhlíková stopa

Proti zavádění kvót na vybrané základní potraviny se opakovaně postavil Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR), dále Hospodářská komora i Svaz průmyslu a obchodu. Podle nich kvóty poškodí české zákazníky, ohrozí export a poruší pravidla jednotného vnitřního trhu EU, na což opakovaně upozornila i Evropská komise a Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.

Podle Hospodářských novin vyjádřilo výhrady ke kvótám prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) osm zemí EU. V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.

"To, že se další návrh dostává do sněmovny v době krize spojené s pandemií covid-19, považujeme za hrubé zneužití politické moci a snahu vyhnout se veřejné kontrole těchto nebezpečných návrhů," zopakoval SOCR ve svém prohlášení, které má on-line deník Aktuálně.cz k dispozici.

"Je zapotřebí si uvědomit, že spousta potravin se v České republice vůbec nevyrábí a v naprosté většině ostatních potravin nedokážeme být soběstační. Omezení nabídky a konkurence by sice navýšilo zisky velkých zemědělských a potravinářských koncernů, ale výrazně by poškodilo české spotřebitele," uvádí svaz.

"Návrh týkající se jakéhokoli povinného zavedení českých potravin na pultech obchodů považuji za naprosto absurdní a zcestný. V situaci, kdy je Česka republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 procent, je navíc velmi nebezpečný," zopakoval prezident svazu Tomáš Prouza. "Povede k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů spotřebitel už nenalezne, a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc. Shánění ovoce a zeleniny se stane novým druhem sportu," upozornil.

Podle Agrární komory ČR, která návrh naopak podporuje, ke snížení sortimentu nebo k navýšení ceny pro konečného zákazníka nedojde. "Musíme konstatovat, že je zvláštní, že Evropská unie a některé členské státy EU komentují zákon, který zatím nenabyl účinnosti, respektive ani platnosti, protože stále probíhá legislativní proces a politická diskuse, do které se snažíme zapojovat argumenty, jako je snížení uhlíkové stopy a posílení potravinové soběstačnosti a bezpečnosti," uvedla v prosinci pro ČTK tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá.

"Na závěr musíme zcela odmítnout tvrzení, že by schválením zákona došlo ke snížení sortimentu, protože banánů či mandarinek se opravdu netýká, kvality - lokální potraviny jsou velmi kvalitní, či navýšení ceny pro konečného spotřebitele," uvedla Dlouhá.

Kvóty v praxi s otazníkem

U mnoha položek v seznamu Česko dosud není soběstačné - kromě některých druhů ovoce a zeleniny například i ve vepřovém mase.

Návrh na zavedení kvót ale u potravin v níže uvedeném seznamu - a jejich producentů, zpracovatelů, respektive výrobců - předpokládá "významný potenciál pro zvýšení jejich domácí produkce při zachování důrazu na kvalitu a čerstvost (minimální časovou prodlevu od porážky/sklizně, zpracování nebo výroby k dodání konečnému spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu a minimální potřebu dlouhodobé a/nebo dálkové přepravy a s tím spojené uhlíkové stopy)."

Jak konkrétně tohoto dosáhnout ovšem není jasné. On-line deník Aktuálně.cz v prosinci kontaktoval Fialu z SPD s otázkami, které si kladou za cíl objasnit zákazníkům právě konkrétnější fungování potravinových kvót. 

Šlo například o dotazy, jakým způsobem by bylo v plánu pokrýt trh u ovoce či zeleniny, které jsou v Česku dostupné jen během malé části roku. Jak při zavedení kvót zajistit, že při omezení zahraniční konkurence nezdraží základní potraviny a nezhorší se jejich kvalita. Či zda jsou v plánu pokuty pro obchody za nesplnění zákonem stanoveného podílu.

Ačkoli Fialův sekretariát potvrdil doručení otázek, dosud zůstaly bez odpovědi.

Navýšení produkce něco stojí, varuje analytik

Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že dosáhnout prakticky za rok avizovaných 55 procent podílu vybraných potravin na tuzemském trhu v plné míře nelze.

"Například, i když někteří politici tvrdí, že ČR může bez problémů navýšit kapacity na produkci vepřového masa, v praxi je to velmi obtížné, jsou třeba nemalé investice, veřejnost odmítá 'prasečáky', protože jim 'smrdí'," upozornil pro on-line deník Aktuálně.cz Havel.

Kvóty podle něj nelze vymáhat zákonem. "Byť je zvýšení soběstačnosti u některých položek žádoucí. Musí to být ale z rozhodnutí spotřebitele a také v nějaké rozumné 'náběhové křivce'," domnívá se. Jako analytik uvádí prodloužení doby sklizně ovoce a zeleniny, nové technologie, rozšíření spektra pěstovaných odrůd a více financí.