Česko pošle na obranu východního křídla méně vojáků. Zůna to hájí úsporami
Publikováno: 30.9.2026
Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno maximálně 1600 českých vojáků. Je to o 400 méně než dosud. V uplynulých letech se počet naopak zvyšoval kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Se snížením počítá návrh zahraničních armádních misí, který ve středu schválil senát. Ministr obrany Jaromír Zuna (za SPD) pokles zdůvodnil úsporami a tím, že maximální počet vysílaných vojáků nebyl naplňován. Armádní mise má schvalovat také sněmovna, zatím je podpořil její výbor pro obranu. Předseda výboru pro obranu Pavel Fischer (za TOP 09) se nad snížením pozastavil s ohledem na politiku odstrašení, která má zamezit případné agresi. Zuna namítal, že se zvýší naopak počet vojáků vyčleněných do sil NATO. "Pokud jde o odstrašení, náš celkový podíl se zvyšuje," uvedl ministr. Fischerovi také vadilo, že v aktuálním návrhu chybí označení Ruska jakožto agresora a Ukrajiny jako oběti. Zuna s poukazem na jiné cesty neodpověděl na Fischerovu otázku, kdy se jako ministr obrany vypraví na Ukrajinu. "Kontakt s ukrajinskou stranou je na programu jednání ministrů obran států EU a NATO," uvedl ministr. Vláda ke snížení uvedla, že letos v květnu bylo na Slovensku, v Polsku, Litvě a v Lotyšsku nasazeno celkem 427 českých vojáků. Návrh nadále počítá s případným nasazením také v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, nově pak i ve Finsku. Zapojení české armády v těchto zemích by záviselo na konkrétních potřebách aliance. Loni mohlo v cizině podle plánu armádních misí sloužit celkem až 2666 českých vojáků, letos až 2571 vojáků. Příští rok by to mohlo…