Česko potřebuje derusifikaci veřejného prostoru a Ukrajina nám ukazuje proč

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/Most_Moskevská_název_ulice-1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Wikipedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/Most_Moskevská_název_ulice-1.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/Most_Moskevská_název_ulice-1-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/Most_Moskevská_název_ulice-1-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/Most_Moskevská_název_ulice-1-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><p class="p1">Ukrajina se odvážně vymaňuje ze sítí ruského imperialismu, který Ukrajincům upírá právo na národní svébytnost a státní suverenitu. Po dekomunizaci, jejímž cílem bylo odstranit z veřejného prostoru názvy a symboly odkazující k sovětskému komunismu, se v souvislosti s agresivní válkou Ruska proti Ukrajině rozběhla i derusifikace, která není ničím jiným než dekolonizací. Ukrajina se zbavuje obrovského množství názvů ulic a náměstí, spojených s ruskými dějinami a osobnostmi. Při povrchním pohledu to může být šokující, jenže nejde o prvoplánovou rusofobii, nýbrž odstranění imperiálních značek, jimiž si Ruské impérium a Sovětský svaz kdysi vykolíkovaly sobě podřízené gubernie. Vlastně je to inspirace i pro Česko, neboť někdejší Československo bylo též satelitem sovětsko-ruského impéria.</p> <p class="p1">S rozpadem Sovětského svazu roku 1991 sice Ukrajina obnovila státní suverenitu, ale s dekomunizací veřejného prostoru začala až v roce 2015, krátce po Euromajdanu. K historickým názvům se vrátilo asi tisíc měst a obcí, odstraněno bylo více než dva tisíce soch sovětského tyrana Lenina a dalších bolševiků, přejmenováno bylo přes padesát tisíc ulic a náměstí. Během nynější války Ruska proti Ukrajině přistoupily ukrajinské úřady k další fázi, kterou můžeme označit jako derusifikaci. Mizejí tabulky s uličními názvy Moskevská nebo Ruská, ale rovněž Puškinova, Turgeněvova, Tolstého či Gorkého. Proč by takové množství ukrajinských ulic a náměstí mělo nést jména představitelů ruské kultury a umění, když se této cti nedostalo ani významným ukrajinským rodákům nebo osobnostem evropských a světových dějin?</p> V Praze-
-Bubenči stála až do jara 2020 socha krvavého sovětského maršála Koněva, která by se měla stát klíčovým exponátem pražského Muzea paměti XX. století. Počátky rusifikace a ukrajinský příklad <p class="p1">Také v českých zemích nastaly po skončení druhé světové války v roce 1945 názvoslovné orgie. Právě tehdy startoval proces, který lze označit jako rusifikaci a sovětizaci českého veřejného prostoru. Vrcholil v období tzv. normalizace, kdy bylo Československo už nejen sovětsko-ruskou gubernií, ale též okupovanou zemí. Historická...</p>