Česko zřejmě sníží maximální počet vojáků na východním křídle NATO. Branný výbor plán podpořil
Publikováno: 15.9.2026
Na obranu východního křídla NATO bude moci Česko nasadit v následujících dvou letech zřejmě nejvýše 1600 vojáků místo nynějších až 2000. Předpokládá to vládní plán zahraničních misí české armády, který v úterý podpořil sněmovní branný výbor hlasy koaličních členů. Opoziční poslanci se hlasování zdrželi. Posílení východního křídla NATO zůstává v mandátu na další dva roky podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) prioritou. Protože se zvyšují počty vojáků pro možné nasazení v jiných misích, kapacita armády se podle něho v součtu posiluje. "Odpovídá to reálné potřebě a odpovídá to plánovaným rotacím," uvedl ministr. Náčelník generálního štábu armády Miroslav Hlaváč doplnil, že na východním křídle NATO bylo najednou nasazeno nejvýše 510 českých vojáků. Loni se v Lotyšsku, Litvě, Polsku a na Slovensku vystřídalo 966 českých vojáků a 29 příslušníků aktivní zálohy, meziročně celkem o 478 méně. Nový návrh počítá s případným nasazením také v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, nově pak i ve Finsku. Příští rok by mohlo sloužit v armádních misích až 2091 vojáků, o rok později 2066. Náklady na zahraniční operace včetně projektů rychlého dopadu vyčíslila vláda na maximálně 2,542 miliardy korun v příštím roce a 2,437 miliardy korun v roce 2028. Příslušný senátní výbor návrh podpořil už v srpnu. Zvýšit se má z až 40 na nejvýše 60 počet vojáků zapojených do výcviku ukrajinských bojovníků v zemích mimo EU, v rámci EU zůstává limit na 100. V Česku bude moci být na výcviku nejvýše 100 ukrajinských bojovníků najednou, zatímco dosud jich mohlo být až 800. Vláda to zdůvodnila klesající…