Československo prý bylo průmyslovou velmocí. Ve skutečnosti šlo o zaostalou Potěmkinovu vesnici
Publikováno: 7.2.2026
Československo před rokem 1989 bylo prosperující a soběstačnou zemí s mohutným průmyslem – toto tvrzení patří k nejrozšířenějším dezinformačním mýtům. Znárodněný průmysl byl totiž spoután centrálním státním řízením, šlo o naoko prosperující Potěmkinovu vesnici. „Patřili jsme mezi průmyslové velmoci s vlastním strojírenstvím, hutěmi, chemií. Nebyli jsme montovna,“ prohlásil politik KSČM Josef Skála v rozhovoru pro Českou televizi roku 2020. Podobně ale v roce 2014 hovořil i Andrej Babiš v pořadu Otázky Václava Moravce: „Před revolucí jsme uměli vyrobit všechno. Měli jsme své výrobky, nebyli jsme montovna.“ Populističtí politici narativ o prosperujícím československém průmyslu před rokem 1989 rádi používají ke kritice téměř čehokoliv: svých politických protivníků, liberální demokracie, Evropské unie, prozápadního směřování země… Odhlédněme na okamžik od faktu, že vzpomínání na časy, kdy se úspěch měřil tisíci tun vytěženého uhlí a vyrobené oceli, se zcela míjí se současnou ekonomickou realitou; dnešní prosperující země staví svůj úspěch na jiných odvětvích. Tyto výroky jsou však zavádějící i proto, že objem průmyslu neříká nic o jeho skutečné výkonnosti a o jeho dopadu na reálný život obyvatel země. Komunisté průmysl nevybudovali, jenom převzali Předně je třeba říci, že Československo bylo před druhou světovou válkou v objemu průmyslové výroby desáté na světě. Druhá světová válka neměla na tuzemský (především český) průmysl tak devastující vliv jako v jiných částech Evropy. Komunistická vláda tedy průmysl nevybudovala, roku 1948 přebírala zemi, ve které prosperující průmysl už byl, pouze dokončila jeho zestátnění. První vlna znárodnění přišla již roku 1945: prostřednictvím dekretů prezidenta Beneše byly zestátněny banky, pojišťovny, doly, energetika a všechny podniky nad 500 zaměstnanců. Je nutno říci, že tehdejší znárodňování se odehrávalo za…