Českoslovenští piloti v Anglii naši protektorátní vlast zatahovali do války. Aspoň podle logiky kolaborantů

<p><img width="757" height="460" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/piloti.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Stanley Arthur Devon / Wikimedia Commons / Public Domain" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/piloti.jpg 757w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/piloti-300x182.jpg 300w" sizes="(max-width: 757px) 100vw, 757px" /></p><strong>V sobotu 25. února oslaví 100. narozeniny generál Emil Boček, poslední žijící český pilot, který usedl v britské RAF do kokpitu stíhacího letounu. Nejdřív byli tihle lidé oslavováni, pak vlastními lidmi pronásledováni, a nakonec zase doceněni. Dnešní kolaboranti s Kremlem a nadbíhači Putinovi by ale měli být důslední a říct, že piloti jen přilévali plej do ohně a eskalovali situaci a vůbec nemysleli na situaci doma.</strong> Jak připomíná zpráva agentury ČTK k narozeninám Emila Bočka, zastoupení československých letců do bitvy o Británii během roku 1940 bylo podle podle historika Moravského zemského muzea Jana Břečky výrazné. O tom svědčí už to, že byli v počtu 88 mužů čtvrtou největší nebritskou národnostní skupinou, která do ní zasáhla. A to po Polácích, Novozélanďanech a Kanaďanech. "Příslušníci československé 310. a 312. stíhací perutě, a dalších 32 pilotů bojujících v britských či polských perutích, tehdy od 10. července do 31. října 1940 pomohli zachránit Velkou Británii a přispěli k první zásadnější porážce nacistického Německa během 2. světové války," uvedl Břečka. Teď si představme, že by v době druhé světové války byl internet a sociální sítě. Tam by na našich pilotech a exilové vládě nenechali lidé zvláštního ražení nit suchou. Třeba: „Potřebujeme tady klid na práci, co je nám do nějaké Anglie, stejně nás v tom nechali. Německo se porazit nedá, mělo by se vyjednávat o míru. Kvůli takovým, co si chtějí zastřílet a pak jít do anglické hospody, nás tady budou pronásledovat. Zase nás vedou do neštěstí lidé, co to tady zpackali a pak utekli. Všechno jsou to zednáři a na poctivou práci nikdy nesáhli. Vůdce aspoň zatočí s bolševiky. Chcete snad takhle pomáhat bolševikům? My se teď musíme jednotně semknout, pracovat a věnovat se rodině.“ A ještě netušili, že exilová vláda naši zahraniční armádu platila z našeho zlata a vzala si na to půjčku. To by byl povyk. My bráníme Anglii, a ještě za to musíme platit? <a href="https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/historik-jiri-rajlich-o-povalecnem-splaceni-ceskoslovenskeho-dluhu-britanii.A140618_161939_domaci_jw" target="_blank" rel="noopener">Mělo to dobré důvody</a>, ale to by "vlastenci" asi nepochopili. Je to pořád kolem dokola a typy těchto lidí jsou taky pořád stejné.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Československo #kolaborace #Rusko #Ukrajina #válka #vlastenci

Publikováno: 23.2.2023

V sobotu 25. února oslaví 100. narozeniny generál Emil Boček, poslední žijící český pilot, který usedl v britské RAF do kokpitu stíhacího letounu. Nejdřív byli tihle lidé oslavováni, pak vlastními lidmi pronásledováni, a nakonec zase doceněni. Dnešní kolaboranti s Kremlem a nadbíhači Putinovi by ale měli být důslední a říct, že piloti jen přilévali plej do ohně a eskalovali situaci a vůbec nemysleli na situaci doma. Jak připomíná zpráva agentury ČTK k narozeninám Emila Bočka, zastoupení československých letců do bitvy o Británii během roku 1940 bylo podle podle historika Moravského zemského muzea Jana Břečky výrazné. O tom svědčí už to, že byli v počtu 88 mužů čtvrtou největší nebritskou národnostní skupinou, která do ní zasáhla. A to po Polácích, Novozélanďanech a Kanaďanech. "Příslušníci československé 310. a 312. stíhací perutě, a dalších 32 pilotů bojujících v britských či polských perutích, tehdy od 10. července do 31. října 1940 pomohli zachránit Velkou Británii a přispěli k první zásadnější porážce nacistického Německa během 2. světové války," uvedl Břečka. Teď si představme, že by v době druhé světové války byl internet a sociální sítě. Tam by na našich pilotech a exilové vládě nenechali lidé zvláštního ražení nit suchou. Třeba: „Potřebujeme tady klid na práci, co je nám do nějaké Anglie, stejně nás v tom nechali. Německo se porazit nedá, mělo by se vyjednávat o míru. Kvůli takovým, co si chtějí zastřílet a pak jít do anglické hospody, nás tady budou pronásledovat. Zase nás vedou do neštěstí lidé, co to tady zpackali a pak utekli. Všechno jsou to zednáři a na poctivou práci nikdy nesáhli. Vůdce aspoň zatočí s bolševiky. Chcete snad takhle pomáhat bolševikům? My se teď musíme jednotně semknout, pracovat a věnovat se rodině.“ A ještě netušili, že exilová vláda naši zahraniční armádu platila z našeho zlata a vzala si na to půjčku. To by byl povyk. My bráníme Anglii, a ještě za to musíme platit? Mělo to dobré důvody, ale to by "vlastenci" asi nepochopili. Je to pořád kolem dokola a typy těchto lidí jsou taky pořád stejné.