Čeští umělci prý jen „kreslijou a bubnujou“. Tož, kupředu levá, bývalí soudruzi!
Publikováno: 14.6.2024
NÁZOR/ Bylo tristní přihlížet tomu, jak čeští politici ve sněmovně zas jednou fantazírovali o uměleckém potenciálu svého národa. Dávali tak bezděčně najevo, že o něm ve skutečnosti nemají ani páru. Výsledný dojem z jednání českých poslanců a jejich čtvrtečních projevů v poslanecké sněmovně je neradostné zjištění. Česku vládne banda nekulturních buranů, kteří nemají o umělcích, či umění ani potuchy, a jen díky civilizovanějšímu Západu a jeho penězům jim musí hodit od stolu svou napůl ohlodanou kost. Někteří z nich přitom prý i několik českých umělců znají! Spadne strop a bude veta po českém národu. Tak údajně vtipkovala parta těch několika desítek česky mluvících obrozenců za dob, kdy se ještě scházeli ve sklepích a kdy Božena Němcová ještě mluvila německy. Většina z nich byli umělci. Češi a čeští politici se ale i po bezmála dvou staletích ptají, k čemu tyhle samozvané osoby Česko vlastně potřebuje. Politická realita jim odpovídá sama. Bez nich je totiž sežerou Motoristé a jim podobné kádry. Naštěstí pro ně, pro politiky, se čeští umělci už dávno zařídili sami. Zároveň, na rozdíl od nich netyjí z eráru. Činí tak, i když vědí, že vinou toho nebudou mít ani tolik sociálních jistot jako obecní švec za časů Františka Josefa, ba někdy ani tolik jako obecní blázen za časů Marie Terezie. Novodobé Česko totiž tyto jistoty překladatelům, básníkům, tanečníkům ani hudebníkům či hercům neskýtá, a to tak nějak z principu. Nečiní tak ke značnému a halasnému pobavení kulturně dominujících Poláků, Maďarů, Ukrajinců a dalších evropských národů, nemluvě o…