Chceš-li válku, bojuj za světový mír. Kdo na Západě hovoří o „ukončení“ konfliktu, volá po totální kapitulaci
Publikováno: 29.3.2024
KOMENTÁŘ / Okamžitě po schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývá k příměří v Gaze, Hamás na reálných jednáních o příměří v Kataru přitvrdil do té míry, že rozhovory ztroskotaly. Jediný signál, který OSN teroristům vyslala, byl totiž tento: Mezi USA, které rezoluci nevetovaly, a Izraelem už neexistuje shoda ohledně dalšího vedení války, takže Hamás vyhrává. A nemusí nabízet žádné ústupky. Týmy reprezentující izraelské bezpečnostní služby, Mosad a Šin Bet, se po desetidenních jednáních vrátily z Kataru domů. Teroristé odmítli kompromisní americký návrh ohledně výměny rukojmí a palestinských vězňů. Namísto něj trvali na vlastních maximalistických požadavcích z 14. března, takže nebylo o čem dál hovořit. Neorientovaný pozorovatel může být ovšem výsledkem poněkud zmaten: Co je vlastně špatného na tom požadovat přerušení konfliktu? A jak rozumět souvislosti mezi postojem RB OSN a ztroskotáním jednání? Není to spíše cosi vyspekulovaného? K vysvětlení je třeba pochopit, že na mezinárodní scéně působí aktéři různého druhu. Rozlišovat je má v mezinárodní politice podobnou důležitost, jako v politice domácí nepřehlédnout rozdíly mezi systémovými a antisystémovými stranami. Například Německo představuje snad až extrémní případ mocnosti, které nejvíce ze všeho záleželo na zachování statu quo, jaký existoval před únorem 2022. Tím myslím situaci, kdy USA asymetricky investovaly do ozbrojených sil hájících také Evropu, zatímco Německo se pod americkým bezpečnostním deštníkem soustředilo na ekonomickou soutěž, v níž získávalo značné výhody také díky levným ruským surovinám. Takto rozdané karty přinesly zemi zlaté časy. A na zlatých časech nechcete nic měnit. Proti mocnostem usilujícím o zachování „poměrů“ však…