Chci přispět ke sjednocení stran navazujících na odkaz listopadu 1989, říká Žantovský

#Domácí

Publikováno: 17.6.2020

"Jsem starý na to, abych začínal novou politickou kariéru. Ale pochopil jsem tuto příležitost jako příležitost skromným dílem přispět ke sjednocení a společnému postupu TOP 09, ODS a STAN. Všechny tyto strany vycházejí z odkazu listopadové revoluce a zastávají hodnoty svobody, demokracie, západní orientace a právního státu. Považuji to za velice důležité," prohlásil Žantovský při oznámení své kandidatury.  

Žantovský řekl, že chce přispět ke změně situace v Česku. "Po 30 letech jsou v naší zemi svoboda a výdobytky demokratického vývoje ohroženy. Beru to také jako možnost přispět k překonání něčeho strašně nepříjemného, množících se kulturních sporů a válek, které otřásají Evropou a celým světem,"

Předseda ODS Petr Fiala a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová podpořili Žantovského přímo na tiskové konferenci. Dorazil také zakladatel TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Blízký přítel Václava Havla

Jednasedmdesátiletý Michael Žantovský toho zažil hodně, jeho životopis je plný zajímavých událostí a setkání, ovšem svým středečním oznámením o kandidatuře na senátora dal jasně najevo, co považuje ve svém životě za stěžejní - a kde bude především hledat své příznivce.

Tiskovou konferenci s oznámením kandidatury totiž uspořádal na náměstí Václava Havla u Národního divadla v centru Prahy. Přítomen byl také Karel Schwarzenberg, který působil po boku Žantovského v době, kdy oba pracovali pro prezidenta Havla. A když se k tomu přidá nynější zaměstnání Žantovského - tedy vedení Knihovny Václava Havla - je jasné, že Žantovský bude hledat voliče ze všeho nejvíce mezi příznivci prvního československého prezidenta zvoleného ve svobodných poměrech po roce 1989.

Po pádu totalitního režimu a vzniku Občanského fóra se stal Žantovský ve svých čtyřiceti letech mluvčím fóra a následně tiskovým tajemníkem a mluvčím prezidenta Havla. Mimochodem, s Havlem se seznámil po jeho propuštění z vězení v roce 1983. "Jak jsme se stýkali, postupně jsme zjišťovali, že máme k sobě blíž, než jsme měli k řadě jiných lidí. Myslím, že v tom hrál velkou roli jeho smysl pro humor, který je mně blízký. Umožňoval nám některé těžké momenty snášet s trochou nadhledu. Padli jsme si do noty, bylo nám spolu dobře," vzpomínal v minulosti Žantovský na toto přátelství. 

Dlouho ale s Václavem Havlem jako prezidentem nezůstal, už v roce 1992 nastoupil na pět let jako velvyslanec v USA. K diplomatické misi se vrátil v roce 2003, kdy pět let zastupoval Česko jako velvyslanec v Izraeli. V letech 2009 až 2015 byl velvyslancem ve Velké Británii.

Pokud jde o Žantovského politické směřování, své jméno spojil především s Občanskou demokratickou aliancí (ODA), což byla v 90. letech jedna z vládních stran. Žantovský vstoupil do ODA v roce 1996 a už o rok později několik měsíců stranu vedl, protože z postu předsedy odstoupil Jan Kalvoda kvůli tomu, že neoprávněně používal titul JUDr. 

Žantovský je původní profesí psycholog, vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově v Praze a McGillově univerzitě v Montrealu. Do roku 1989 pracoval například jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze a později překládal moderní anglo-americkou prózu, poezie a dramata. Sám ale zaujal jako spisovatel knihou Havel, která se dočkala mnoha kladných reakcí. Jde o velmi detailní biografii, ve které mimo jiné využil toho, že Havla velmi dobře znal i z mnoha osobních setkání. 

Nejznámějším soupeřem Žantovského bude v senátním souboji v Praze 5 nynější senátor Václav Láska, za kterým stojí Piráti, lidovci, Zelení a Liberálně ekologická strana. Láska je zároveň šéfem senátního Klubu pro liberální demokracii a předsedou hnutí Senátor 21, které v roce 2017 založil s cílem pomáhat nezávislým osobnostem získat senátní mandát a následně jim vytvořit zázemí pro jejich práci.

Láska v minulosti pracoval jako policejní vyšetřovatel. Při oznámení své obhajoby senátního křesla řekl, že chce mimo jiné bojovat za spravedlnost pro všechny, napomáhat důstojnému bydlení v Praze 5 a 13 a že se chce podílet na ochraně přírody a zvířat.

Trojice stran podporuje i Němcovou, utká se s Hamplem

Ve středu potvrdila svou kandidaturu také poslankyně ODS Miroslava Němcová, která může v souboji o senátní křeslo za Prahu 1 počítat podobně jako Žantovský s podporou ODS, TOP 09 a Starostů a nezávislých. "Jsem velmi vděčná, a nesmírně si vážím toho, že se podařilo pro mou kandidaturu získat podporu demokratických sil naší společnosti," podotkla ve středu Němcová.

Podle informací Aktuálně.cz ale vyvolává její kandidatura za centrální část Prahy rozepře, protože se utká mimo jiné s nynějším senátorem Václavem Hamplem. Pokud jde o politické postoje, jde o velmi podobné kandidáty. Hampl oznámil obhajobu křesla už dříve, stojí za ním KDU-ČSL, Zelení, sdružení Praha sobě a hnutí Senátor 21. Podle zdrojů z okolí senátora Hampl počítal také s podporou některých stran, které se rozhodly pro Němcovou.

Sama Němcová uvedla jako hlavní důvod kandidatury to, že jí vadí směřování Česka. "Stav naší společnosti mě nenechává v klidu, nejsem spokojená se stavem demokracie, se stavem individuálních svobod, s tím, jak jsme sešněrováváni. Bohužel ten vývoj nevidím jako dobrý. Chci se s tím poprat," uvedla důvody své kandidatury a poukázala na to, že hnutí ANO a ČSSD vládnou díky podpoře KSČM. "Nedívá se mi dobře na to, že současná vláda se opírá o KSČM, že je na ní fakticky závislá. Toto ve mně budí smutek. Ale smutek nic neřeší, je potřeba s tím něco dělat," podotkla.

Zároveň řekla, že chce zužitkovat své dosavadní zkušenosti, kdy byla několikrát zvolena poslankyní. Němcová má za sebou bohatou politickou kariéru, v letech 2010 až 2013 byla předsedkyní Poslanecké sněmovny, předtím byla čtyři roky první místopředsedkyní. Poslankyní je od roku 1998, jejím domovem je Žďár nad Sázavou. Nicméně v roce 2013 vedla za ODS kandidátku v hlavním městě, v roce 2017 se vrátila kandidovat v Kraji Vysočina. V minulosti se ucházela také o místo předsedkyně ODS, porazil ji ale nynější předseda Petr Fiala.

Její soupeř Václav Hampl, který byl v letech 2006 až 2014 rektorem Univerzity Karlovy, chce v Senátu nadále podporovat ze všeho nejvíce proevropské směřování Česka. "Většina politiků bere Evropskou unii jako něco abstraktního, z čeho se dají získat nějaké ty dotace a na co se dají svést neúspěchy. Proti tomu chci nadále vystupovat. Evropská unie jsme my a je jen na nás, jak příležitosti ke spolupráci využijeme. Osobně se budu nadále zasazovat za to, abychom byli aktivními členy, ať už je to v oblasti jednotného trhu nebo bezpečnosti a garance svobod a demokracie," avizuje.