Chlapeček, který se stal Smrtí, ničitelem světů. Před osmdesáti lety byla poprvé použita jaderná zbraň

Publikováno: 10.7.2025

V pondělí 6. srpna 1945 se na nebi nad japonským městem Hirošima objevil americký bombardér Boeing B-29 Superfortress pojmenovaný Enola Gay. V osm hodin a čtrnáct minut ze své pumovnice vypustil do té doby nikdy nepoužitou pumu s názvem Little Boy neboli Chlapeček. Oč poetičtěji znělo její jméno, o to hrozivější byl její obsah. Byla to první atomová puma, kterou člověk použil proti jinému člověku. Její exploze zničila takřka celé město. Od doby, kdy jadernou zbraň získal i tehdejší Sovětský svaz, nynější Rusko, žije lidstvo v neustálé hrozbě z možnosti vypuknutí jaderného konfliktu. A současní ruští politici si v tomto ohledu svoji polívčičku rádi a výrazně přihřívají.     Dvorní Putinův propagandista, někdejší ruský prezident i premiér, současný místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil: „Představte si, kdyby ta ofenziva, kterou podporuje NATO, byla úspěšná a odkousli by nám kus území, pak bychom byli nuceni použít jadernou zbraň.“ Takto pohrozil v červenci 2023 v době, kdy Ukrajina vedla svoji protiofenzivu, Jeho slova tedy zazněla takřka přesně 78 let poté, co byla jaderná zbraň skutečně použita. Letos v dubnu pak přihodil další prohlášení tohoto typu: „Nové členské státyNATO se nyní stanou potenciálními cíli Moskvy a v případě konfliktu budou ohroženy i jadernými údery.“ A není sám, kdo takto vyhrožuje světu. Jen tři dny poté, co na Ukrajině rozpoutal krvavou válku, prohlásil 27. února 2022 ruský vůdce Vladimir Putin: „Kdo se nám bude stavět do cesty nebo ohrožovat naši zemi či národ, měl by vědět, že ruská odpověď bude okamžitá a povede k následkům, jaké jste v dějinách dosud nezažili.“ Ve chvíli, kdy oznamoval mobilizaci, pak ještě přitvrdil. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, bez…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace