Chorvatsko přes odpor prezidenta schválilo vstup Finska a Švédska do NATO

<p><img width="1920" height="1200" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/AdobeStock_497898103.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="AdobeStock" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/AdobeStock_497898103.jpeg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/AdobeStock_497898103-300x188.jpeg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/AdobeStock_497898103-1024x640.jpeg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/AdobeStock_497898103-768x480.jpeg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/AdobeStock_497898103-1536x960.jpeg 1536w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p><strong>Chorvatský parlament v pátek téměř jednomyslně schválil vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, informovala agentura HINA. Poslanci tak učinili navzdory výhradám prezidenta Zorana Milanoviče, který souhlas podmiňoval změnami volebního zákona v sousední Bosně.</strong> Milanović koncem dubna vyzval parlament, aby případný vstup dvou severských zemí zablokoval a vynutil si tím tlak mezinárodního společenství na přijetí volební reformy v Bosně a Hercegovině. Tamní Chorvaté usilují o legislativní změny, které by znemožnily zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. Hrozí kvůli tomu bojkotem podzimních všeobecných voleb. Vláda chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče prezidentovu výzvu odmítla a oznámila, že vstup Finska a Švédska do NATO má její plnou podporu. Pro vstup se dnes v 151členném Saboru vyslovilo 125 poslanců. Proti byli pouze tři zákonodárci, kteří podobně jako prezident Milanović argumentovali, že vstupu dvojice severských zemí do NATO by mělo přecházet vyřešení palčivých problémů v Bosně i jinde na západním Balkáně. Finsko a Švédsko tradičně považovaly neutralitu za pilíř své nezávislosti, po ruské invazi na Ukrajinu ale bezpečnostní politiku přehodnotily a rozhodly se požádat o vstup do NATO. Zástupci třiceti členských zemí NATO minulý týden podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě skandinávské země staly členy, musejí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, což může trvat několik měsíců. Souhlas vyjádřily například už parlamenty v Norsku, Dánsku, Kanadě či Estonsku a ve čtvrtek se k nim přidaly i zákonodárné sbory ve Slovinsku a Lotyšsku. Český premiér Petr Fiala začátkem července řekl, že předpokládá, že český parlament vstup Švédska a Finska do aliance ratifikuje na začátku podzimu.

#Hlavní stránka #Zprávy #Chorvatsko #Finsko #NATO #Švédsko

Publikováno: 15.7.2022

Chorvatský parlament v pátek téměř jednomyslně schválil vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, informovala agentura HINA. Poslanci tak učinili navzdory výhradám prezidenta Zorana Milanoviče, který souhlas podmiňoval změnami volebního zákona v sousední Bosně. Milanović koncem dubna vyzval parlament, aby případný vstup dvou severských zemí zablokoval a vynutil si tím tlak mezinárodního společenství na přijetí volební reformy v Bosně a Hercegovině. Tamní Chorvaté usilují o legislativní změny, které by znemožnily zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. Hrozí kvůli tomu bojkotem podzimních všeobecných voleb. Vláda chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče prezidentovu výzvu odmítla a oznámila, že vstup Finska a Švédska do NATO má její plnou podporu. Pro vstup se dnes v 151členném Saboru vyslovilo 125 poslanců. Proti byli pouze tři zákonodárci, kteří podobně jako prezident Milanović argumentovali, že vstupu dvojice severských zemí do NATO by mělo přecházet vyřešení palčivých problémů v Bosně i jinde na západním Balkáně. Finsko a Švédsko tradičně považovaly neutralitu za pilíř své nezávislosti, po ruské invazi na Ukrajinu ale bezpečnostní politiku přehodnotily a rozhodly se požádat o vstup do NATO. Zástupci třiceti členských zemí NATO minulý týden podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě skandinávské země staly členy, musejí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, což může trvat několik měsíců. Souhlas vyjádřily například už parlamenty v Norsku, Dánsku, Kanadě či Estonsku a ve čtvrtek se k nim přidaly i zákonodárné sbory ve Slovinsku a Lotyšsku. Český premiér Petr Fiala začátkem července řekl, že předpokládá, že český parlament vstup Švédska a Finska do aliance ratifikuje na začátku podzimu.