Chtít po „vlastencích“, aby znali dějiny, je asi příliš vysoký nárok. Jeden vánoční strom by mohl vyprávět
Publikováno: 13.12.2024
KOMENTÁŘ / Na sociální síti X se šíří posty, které kritizují vzhled vánočního stromu na náměstí Trafalgar v Londýně. Některé jej pak srovnávají se stromy v jiných velkoměstech a jeho z jejich pohledu neuspokojivý vzhled dávají do souvislosti s tím, že starosta Londýna je muslim. Stejný strom se stejně rozmístěnými světly ovšem na tomto náměstí stává od roku 1942 a jde o tradiční dárek Norska za pomoc Velké Británie ve druhé světové válce. Historický kontext je ale zjevně nad myšlenkový obzor těch, kteří něco takového vypouštějí do světa. Případně tito lidé alespoň doufají, že je nad schopnosti jejich publika. Těžko říct, co je horší. Strom ukradený nacistům Počátek této tradice je symoblem nezdolnosti Norů a jejich vděčnosti Británii. Norsko bylo nacisty okupováno od dubna 1940. Norský král Haakon VII. i s celou vládou uprchli do exilu do Londýna. Norsku oficiálně vládla kolaborantské vláda Vidkuna Quislinga, ale de facto měl veškeré exekutivní pravomoce Reichskomissariat Norwegen. V roce 1942 norští partyzáni provedli útok na ostrov Hisøy a během něj porazil jeden z nich, Mons Urangsvåg, smrk, který pak byl dopraven do Londýna. Od roku 1947 pak strom každoročně věnuje město Oslo jako výraz vděku. Slavnosti při jeho porážení se účastní i britský velvyslanec. Výzdoba stromu je v rámi zachování tradice stejná od roku 1947. Mělo by to víc svítit Jenže chtít po vlastencích, aby znali dějiny své vlasti, je asi příliš vysoký nárok. Stejně tak je asi zbytečné od nich očekávat, že budou vnímat duchovní rozměr Vánoc. Tito ochránci…