Chudší státy mají dostávat peníze za oteplování Země, schválila klimatická konference
Výsledkem dvoutýdenní klimatické konference je schválení finanční pomoci chudším zemí, jež ovlivňují změny klimatu.
Publikováno: 20.11.2022
Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. V závěru se nepíše o konkrétních sumách, ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie.
Právě spory kolem fondu se ukázaly jako největší jablko sváru na dvoutýdenní konferenci, která měla původně skončit už v pátek. Prodloužena však byla o 36 hodin. Vznik nového fondu nejdříve blokovaly Spojené státy, zatímco skupina známá pod označením G77 zahrnující více než 130 rozvojových zemí i Čínu naléhala na vznik fondu. Po počáteční zdrženlivosti se ke snaze připojila i Evropská unie.
"Úpěnlivě vás žádám, abyste schválili navrhovaná rozhodnutí, která vám představím," řekl předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí před skončením závěrečné plenární schůze summitu. "Svět se dívá, vyzývám nás všechny, abychom dostáli očekáváním, jež do nás vkládalo světové společenství a zvláště ti, kteří jsou nejzranitelnější a přesto přispěli ke klimatické změně nejméně," prohlásil egyptský politik.
Vznik fondu schválilo zhruba dvě stě států v neděli brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference. Dvě stovky zemí v něm znovu vyzývají k "urychlenému" snížení emisí skleníkových plynů a potvrzují také dřívější závazek utlumit spalování uhlí. Text se ale nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu. Prohlášení tak podle agentury DPA zůstává za požadavky mnoha států, klimatických aktivistů a ochránců životního prostředí, kteří považovali za naléhavé ukončení závislosti na špinavých zdrojích energie.
V závěrečné deklaraci jsou státy rovněž vyzývány k tomu, aby nejpozději do příští klimatické konference nezávazně vylepšily své většinou nedostatečné plány na ochranu klimatu. Příští konference bude na konci příštího roku ve Spojených arabských emirátech.
Generální tajemník OSN António Guterres v neděli ráno dohodu na společném fondu pro kompenzaci klimatických škod označil za "důležitý krok směrem ke spravedlnosti". "Jistěže to není dost, ale je to naléhavě potřebný politický signál ke znovunabytí ztracené důvěry," uvedl. Hlas zemí, které klimatická krize zasáhla nejtvrději, musí být slyšen, zdůraznil. Podle agentury AFP si však šéf OSN také posteskl, že se neprosadila ambice "drasticky snížit" emise.
Málo ambiciózní, hodnotí státy EU výsledek konference
V evropských státech vzbuzují výsledky klimatické konference COP27 pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní.
"Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál," řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. "Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow," řekl Sharma s odkazem na loňskou klimatickou konferenci COP26 ve Skotsku, které předsedal.
Dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím je podle Sharmy historická. Tento dílčí výsledek konference přivítala i Francie, podle které jde v tomto směru o pokrok.
Podle francouzské ministryně pro energetickou transformaci Agnès Pannierové-Runacherové ale výsledek COP27 celkově postrádá klimatické ambice. "Nedosáhli jsme žádného pokroku v otázce nutnosti vyvinout další úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů a postupném vyřazení fosilních paliv. Je to skutečné zklamání," uvedla podle AFP ministryně.
"Učinili jsme průlom v oblasti klimatické spravedlnosti - s širokou koalicí států po letech stagnace," napsala na twitteru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Svět ale podle ní zároveň "ztrácí drahocenný čas" ve snaze udržet oteplování planety pod 1,5 stupněm Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou kvůli nedostatečným ambicím snížit emise skleníkových plynů.
Na závazku udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období se shodli zástupci zemí světa v roce 2015 na klimatické konferenci ve Francii. Pařížská dohoda byla považována za velký průlom ve snahách o boj proti změně klimatu.
Rozpačitě na závěry COP27 v neděli reagoval i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, podle kterého je dohoda nedostatečná. Kritizoval také závazky některých států ohledně úsilí o omezení růstu teploty. Dohoda podle něj nenutí velké znečišťovatele, kteří vypouští nejvíce skleníkových plynů, vynakládat dodatečné úsilí na urychlení snižování emisí.