Cimický u soudu odmítl, že by se dopustil znásilnění či sexuálního nátlaku

#Domácí

Publikováno: 4.1.2024

"Musím zcela odmítnout, že bych se kdy dopustil znásilnění nebo jakéhokoli sexuálního násilí či nátlaku. Stále přemýšlím nad tím, zda je možné, aby si některá z mých pacientek mohla vyložit mé jednání špatně. Mé jednání bylo vždy vedeno pouze a jedině s úmyslem a cílem léčit pacienta, a pokud to bylo pochopeno některou pacientkou jinak, tak se za to hluboce omlouvám a chápu to jako profesní selhání," řekl Cimický.

"Nemohu se ztotožnit s tím, aby jakékoli mé gesto, slova či činy byly kvalifikovány jako znásilnění nebo jiné trestněprávní jednání, které tady státní zástupkyně popsala," dodal Cimický. Uvedl také, že nechce upozorňovat na psychiatrické diagnózy žen ve vztahu k jejich výpovědím. Podotkl také, že ke kauze dosud nevystupoval v médiích, o zdrženlivost požádal i média.

Cimický zmínil, že od začátku kauzy se na něj obrátilo ještě více pacientů. Kritizoval také postup policie k jeho současným i bývalým pacientům, který byl podle něj necitlivý. Dále mu vadilo, že se o obvinění i o dalších posunech v případu dozvídal na sociálních sítích či přes média.

Obžaloba se týká 39 skutků, kterých se Cimický podle státní zástupkyně Martiny Adámkové dopustil mezi lety 1979 a 2019. Některé z mladých žen a dívek podle žalobkyně mimo jiné osahával na prsou a pohlavních orgánech, jiné se zase pokoušel líbat. O další se podle ní otíral penisem, nebo před nimi masturboval. Vyptával se jich také na intimní záležitosti. Některým z žen tehdy nebylo 18 let. Podle obžaloby se jednalo především o pacientky Psychiatrické nemocnice Bohnice, kde Cimický dříve působil, a klientky centra duševního zdraví Modrá laguna, které psychiatr otevřel v roce 1996.

Mezi poškozenými jsou také studentky, k části skutků došlo podle obžaloby i na jiných místech než v lékařských zařízeních, například na literárním festivalu ve Zlínském kraji. Některé z dívek měly podle obžaloby dlouhodobé následky. Ztratily například důvěru v psychiatry, některé dosud cítí úzkosti nebo se sebeobviňují. Po Cimickém většina požaduje náhradu újmy od 80 tisíc korun do půl milionu korun. Dohromady po psychiatrovi požadují téměř šest milionů korun.