Čína bude do roku 2049 nejmocnějším státem světa
<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/profimedia-0704222027.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/profimedia-0704222027.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/profimedia-0704222027-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/profimedia-0704222027-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/08/profimedia-0704222027-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><p class="p1">Nedávná návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu způsobila mimořádný rozruch. Čína reagovala několikadenními vojenskými manévry v okolí ostrova. Přitom narušila jak vzdušný prostor, tak teritoriální vody Tchaj-wanu. I když rozsah cvičení byl výjimečný, nejde v principu o nic nového. Peking totiž čím dál otevřeněji hrozí Tchaj-peji, že připojení k pevninské Číně provede silou.</p> <p class="p5">Komunistická Čína byla od nepaměti ambiciózní. Dobře to popisuje kniha „The Hundred – Year Marathon“ (Sto let trvající maraton) amerického autora Michaela Pillsburyho. Na základě rozhovorů s někdejšími vysoce postavenými komunisty, kteří z Číny uprchli, tvrdí, že cílem Pekingu bylo a je nahradit Spojené státy v roli světové supervelmoci do roku 2049. V tom roce bude totiž Čína slavit sté výročí uchvácení moci komunisty. Podle Pillsburyho je tento cíl v podstatě konstantou veškeré čínské zahraniční politiky.</p> <p class="p5">Nicméně sami čínští komunisté se rozhodli, že o něm nebudou hovořit příliš otevřeně. Když se po Maově smrti stal čínským vůdcem Teng Siao-pching, autor konceptu socialistické tržní ekonomiky a ekonomického otevření Číny světu, snažili se soudruzi v Pekingu svou rostoucí sílu a ambice skrývat. To platilo až po vládu předchůdce současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten své ambice nijak netají. Pod jeho vedením je Čína daleko agresivnější.</p> Tři komuniké a šest záruk <p class="p5">Vztahy mezi Pekingem a Washingtonem se od roku 1982 řídí – zjednodušeně řečeno – principy obsaženými v takzvaných Třech komuniké. V nich se Spojené státy zavazují například respektovat územní celistvost Číny. Společně pak oba státy prohlásily, že si přejí mírovou spolupráci a neusilují o systém, v jehož rámci by oblasti Indopacifiku dominovala jedna země. Spojené státy daly také najevo, že hodlají pokračovat v prodeji zbraní Tchaj-wanu s tím, že objem takových obchodů je závislý na agresivitě Pekingu vůči ostrovu.</p> <p class="p8">To Washington potvrdil i v takzvaných Šesti zárukách, což je rezoluce přijatá Sněmovnou reprezentantů v návaznosti na třetí komuniké. Jejím cílem bylo ujistit vládu v Tchaj-peji, že ji Spojené státy nebudou...</p>
Publikováno: 11.8.2022
Nedávná návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu způsobila mimořádný rozruch. Čína reagovala několikadenními vojenskými manévry v okolí ostrova. Přitom narušila jak vzdušný prostor, tak teritoriální vody Tchaj-wanu. I když rozsah cvičení byl výjimečný, nejde v principu o nic nového. Peking totiž čím dál otevřeněji hrozí Tchaj-peji, že připojení k pevninské Číně provede silou.
Komunistická Čína byla od nepaměti ambiciózní. Dobře to popisuje kniha „The Hundred – Year Marathon“ (Sto let trvající maraton) amerického autora Michaela Pillsburyho. Na základě rozhovorů s někdejšími vysoce postavenými komunisty, kteří z Číny uprchli, tvrdí, že cílem Pekingu bylo a je nahradit Spojené státy v roli světové supervelmoci do roku 2049. V tom roce bude totiž Čína slavit sté výročí uchvácení moci komunisty. Podle Pillsburyho je tento cíl v podstatě konstantou veškeré čínské zahraniční politiky.
Nicméně sami čínští komunisté se rozhodli, že o něm nebudou hovořit příliš otevřeně. Když se po Maově smrti stal čínským vůdcem Teng Siao-pching, autor konceptu socialistické tržní ekonomiky a ekonomického otevření Číny světu, snažili se soudruzi v Pekingu svou rostoucí sílu a ambice skrývat. To platilo až po vládu předchůdce současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten své ambice nijak netají. Pod jeho vedením je Čína daleko agresivnější.
Tři komuniké a šest zárukVztahy mezi Pekingem a Washingtonem se od roku 1982 řídí – zjednodušeně řečeno – principy obsaženými v takzvaných Třech komuniké. V nich se Spojené státy zavazují například respektovat územní celistvost Číny. Společně pak oba státy prohlásily, že si přejí mírovou spolupráci a neusilují o systém, v jehož rámci by oblasti Indopacifiku dominovala jedna země. Spojené státy daly také najevo, že hodlají pokračovat v prodeji zbraní Tchaj-wanu s tím, že objem takových obchodů je závislý na agresivitě Pekingu vůči ostrovu.
To Washington potvrdil i v takzvaných Šesti zárukách, což je rezoluce přijatá Sněmovnou reprezentantů v návaznosti na třetí komuniké. Jejím cílem bylo ujistit vládu v Tchaj-peji, že ji Spojené státy nebudou...