Čína chce více investovat do armády. Existují obavy ohledně podpory Ruska

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/vladimir_putin_and_xi_jinping_26_july_2018_1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="wikipedia" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/vladimir_putin_and_xi_jinping_26_july_2018_1.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/vladimir_putin_and_xi_jinping_26_july_2018_1-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/vladimir_putin_and_xi_jinping_26_july_2018_1-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/vladimir_putin_and_xi_jinping_26_july_2018_1-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Čína chce zvýšit investice do armády a zároveň zintenzivnit vojenský výcvik. Státní představitelé to oznámili na Národním lidovém kongresu, svolaném k potvrzení třetího prezidentského termínu prezidenta Si Ťin-pching, napsala britská stanice <a href="https://www.bbc.com/news/world-asia-china-64857194">BBC</a>. Americký ministr zahraničí přitom nedávno vyjádřil obavu, že by Čína mohla podpořit Rusko v boji na Ukrajině. </strong> Čína se chce také více než doposud zaměřit na cvičení vojáků. "Ozbrojené složky by měly zintenzivnit výcvik," řekl během kongresu odcházející premiér Li Keqiang. Zvýšení nákladů na armádu přichází v době zhoršujících se vztahů Si Ťin-pchinga se Spojenými státy. Naopak se utužují vztahy mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nedávno vyjádřil obavu, že Čína poskytne Rusku vojenské vybavení pro boje na Ukrajině. Blinken navíc v pořadu americké televize <a href="https://www.cbsnews.com/news/antony-blinken-china-russia-lethal-support-ukraine-face-the-nation/">CBS</a> řekl, že si myslí, že Čína už Rusku jistou vojenskou podporu - nikoli ovšem zbraně a munici - ve válce na Ukrajině poskytuje. Americké zdroje psaly už v lednu o tom, že administrativa komunikovala s čínskou vládou ohledně obav, že čínské firmy poskytují Rusku vybavení jako helmy a neprůstřelné vesty. Soukromé firmy ve státem řízené ekonomice nejsou politicky nezávislé, mluví se jen o tom, jestli stát diskutovanou podporu Ruska schválil, nebo přímo nařídil. Nyní se objevuje obava, že by Čína mohla Rusko podpořit i přímo zbraněmi. Vedle toho také existují obavy, že by Čína mohla v nadcházejících letech napadnout Taiwan. Kolem ostrova má rozmístěno čím dál tím více vojenské techniky včetně balistických střel. Už během poslední dekády se vojenský rozpočet Číny zvýšil každý rok o deset procent, v roce 2014 dokonce o 12,2 procenta. Oficiálně uváděný aktuální rozpočet na obranu je 225 bilionů dolarů. Analytici ale věří, že informace nejsou spolehlivé a země ve skutečnosti vynakládá na armádní výdaje mnohem více.

#Hlavní stránka #Zprávy #armáda #Čína #Rusko #rusko-ukrajinská válka #Si Ťin-pching #Vladimir Putin

Publikováno: 6.3.2023

Čína chce zvýšit investice do armády a zároveň zintenzivnit vojenský výcvik. Státní představitelé to oznámili na Národním lidovém kongresu, svolaném k potvrzení třetího prezidentského termínu prezidenta Si Ťin-pching, napsala britská stanice BBC. Americký ministr zahraničí přitom nedávno vyjádřil obavu, že by Čína mohla podpořit Rusko v boji na Ukrajině. Čína se chce také více než doposud zaměřit na cvičení vojáků. "Ozbrojené složky by měly zintenzivnit výcvik," řekl během kongresu odcházející premiér Li Keqiang. Zvýšení nákladů na armádu přichází v době zhoršujících se vztahů Si Ťin-pchinga se Spojenými státy. Naopak se utužují vztahy mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nedávno vyjádřil obavu, že Čína poskytne Rusku vojenské vybavení pro boje na Ukrajině. Blinken navíc v pořadu americké televize CBS řekl, že si myslí, že Čína už Rusku jistou vojenskou podporu - nikoli ovšem zbraně a munici - ve válce na Ukrajině poskytuje. Americké zdroje psaly už v lednu o tom, že administrativa komunikovala s čínskou vládou ohledně obav, že čínské firmy poskytují Rusku vybavení jako helmy a neprůstřelné vesty. Soukromé firmy ve státem řízené ekonomice nejsou politicky nezávislé, mluví se jen o tom, jestli stát diskutovanou podporu Ruska schválil, nebo přímo nařídil. Nyní se objevuje obava, že by Čína mohla Rusko podpořit i přímo zbraněmi. Vedle toho také existují obavy, že by Čína mohla v nadcházejících letech napadnout Taiwan. Kolem ostrova má rozmístěno čím dál tím více vojenské techniky včetně balistických střel. Už během poslední dekády se vojenský rozpočet Číny zvýšil každý rok o deset procent, v roce 2014 dokonce o 12,2 procenta. Oficiálně uváděný aktuální rozpočet na obranu je 225 bilionů dolarů. Analytici ale věří, že informace nejsou spolehlivé a země ve skutečnosti vynakládá na armádní výdaje mnohem více.