Čínská propaganda bohužel funguje, prohlásila v Praze německá ministryně obrany

Peking podle Annegret Kramp-Karrenbauerové v nedávné epidemii koronaviru chytře využil vlastní dodávky ochranných pomůcek do Evropy.

Publikováno: 18.7.2020

Čínská propaganda bohužel funguje, prohlásila v Praze německá ministryně obrany

Peking podle Kramp-Karrenbauerové v nedávné epidemii koronaviru velmi chytře využil nedostatku osobních ochranných prostředků nebo léků v Evropě. Jejich prodej vydával často propagandisticky jako "dar", což zapůsobilo i na německé obyvatelstvo. 

"Pokud bych měla použít vojenskou metaforu, tak jsme propagandistickou válku s Čínou prohráli. I proto je nyní v populaci větší poptávka po spolupráci," připouští ministryně obrany a někdejší křesťansko-demokratická adeptka na kancléřskou pozici.  

Silnější poptávku po bližších vztazích s Pekingem potvrzuje i průzkum německé nadace Körber Stiftung z letošního května. Koronavirus podle něj také výrazně oslabil význam Spojených států v očích německých obyvatel. Vztahy s USA, které ministryně ještě před rokem označila za "pevné jako kámen" podle ní nyní zažívají složité období.

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že ze základen Severoatlantické aliance v Německu odvolá necelou třetinu (9500 z nynějších 35 tisíc) amerických vojáků. Oznámení tohoto záměru probíhalo chaoticky, nejprve o něm informovala americká média, aniž by německá strana nebo samotné NATO cokoliv věděli.

"To samozřejmě vede k přibývajícím pochybnostem o spolehlivosti americké politiky. Z mojí zkušenosti je ale potřeba rozlišovat mezi tím, jak Bílý dům komunikuje v době volební kampaně, a skutečnou diskuzí o bezpečnostní politice. S americkým ministerstvem obrany máme velmi dobrou spolupráci," říká Kramp-Karrenbauerová. Spojené státy čekají prezidentské volby letos v listopadu.  

Ministryně připomněla, že zatím není jasné, zda, kdy a jakým způsobem stažení amerických vojáků z Německa proběhne. Jednou ze zmiňovaných možností je například jejich přesun do sousedního Polska. Administrativa prezidenta Trumpa má otázku projednávat příští týden. 

Podle Kramp-Karrenbauerové jde o nepříjemný problém pro všechny partnery v NATO, stažení vojáků ale považuje hlavně za otázku americké bezpečnosti. Spojené státy německé základny využívají zejména pro vojenské mise na Blízkém východě nebo v Africe. 

Silnice jsou i pro civily

Donald Trump zdůvodnil stažení amerických vojáků z Německa dlouhodobým neplněním závazku přispívat na obranyschopnost NATO aspoň dvěma procenty z hrubého domácího produktu.

Německý příspěvek v tuto chvíli dosahuje 1,38 procent (český asi 1,19). Ministryně Kramp-Karrenbauerová se už vloni zavázala ho zvýšit aspoň na 1,5 do roku 2024. V té době měly ale členské státy Severoatlentické aliance podle vzájemné dohody přesáhnout již dvouprocentní hranici příspěvku, což zkomplikovaly ekonomické dopady koronavirové krize.

"Potřebujeme chytré investice, například do vojenské mobility, ze které ani netěží primárně vojáci, ale zejména civilisté," vyjmenovává vrchní velitelka německé armády projekty na modernizaci silnic, mostů a železnic, které by podle ní byly průchodné v čase ekonomických úspor. 

I v kontextu Trumpova rozhodnutí je podle ní navíc jasné, že Evropa i Německo se ve vlastní obraně musí angažovat víc. "To není něco, co by říkal jen Trump, ten to dělá vlastním, velmi specifickým způsobem. Byla bych ráda, kdyby se v USA znovu silněji prosadily hlasy, které stažení vojáků vnímají jako problém pro americkou bezpečnost," dodává. Trumpovým vyzyvatelem v boji o Bílý dům bude letos na podzim demokratický politik a někdejší viceprezident Joe Biden. 

Sázka na soběstačnost

Kramp-Karrenbauerová chce ve světle nedávné pandemie koronaviru a avizovaného amerického stahování z Evropy prosazovat větší soběstačnost Evropy a ochranu zdejších strategických podniků, včetně těch zdravotnických. K tomu samému v souvislosti s koronavirem nedávno vyzvala Evropská komise. 

Německé ministryně obrany chce posílit i spolupráci ve vojenské oblasti, například společný výcvik zdravotnických jednotek. I o něm jednala v Praze v pátek se svým českým protějškem Lubomírem Metnarem (za ANO), stejně jako o pár dní dříve v Bratislavě. Slovenská strana podle ní projevila o spolupráci zájem, vyjádření českého rezortu obrany Aktuálně.cz zjišťuje. 

Video: Evropa chce bezpilotní letectvo, výsledek by mohl být za 10 let, říká Šedivý

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace