Čínští nacionalisté se domáhají území, o které Čínu kdysi připravilo Rusko. Cenzoři v Pekingu tak mají problém
Publikováno: 9.5.2023
Současné čínské nacionalistické narativy často využívají prvky postkoloniálního diskurzu ke kritice Západu a posilování domácího vlastenectví. Pracují mimo jiné s konceptem tzv. „století ponížení“. Ten se vztahuje k době, kdy se císařská Čína pod vládou mandžuské dynastie Čching (1644–1911) dostala do područí silnějších mocností, ztratila části svého dříve kolonizovaného území a s nimi i pocit výjimečnosti Číny coby „Říše středu“. Tento koncept se dokonce stal součástí Si Ťin-pchingovy ideologie v podobě myšlenky „velikého obrození čínského národa”. V souvislosti s nedávnou návštěvou čínského vůdce v Moskvě se na domácím internetu objevily diskuse upozorňující na roli, kterou v tomto „století ponížení“ vedle Západu a Japonska sehrálo také Rusko. Známý šanghajský komik Čou Li-po kritizoval 12. března 2023 na svém účtu na mikroblogu Weibo opěvování Putina a Ruska v čínských médiích a ve jménu „velikého obrození čínského národa“ volal po znovuzískání území ztracených na konci císařství ve prospěch Ruska. Úřady příspěvek, stejně jako mnohé další na toto téma, rychle zcenzurovaly a Čou Li-poovy účty na sociálních sítích zablokovaly. Na rozdíl od kritiky Západu a Japonska se připomínka historického koloniálního soupeření s carským Ruskem současnému režimu nyní příliš nehodí. Území, o kterých se nemluví Těchto diskusí na čínském internetu si povšimla i některá západní média. Týdeník The Economist na ně upozornil v souvislosti s dokumentem, který letos v únoru vydalo čínské ministerstvo přírodních zdrojů. V odkazu na směrnici z roku 2003 jím ministerstvo nařizuje, aby čínské mapy u některých ruských místních názvů v oblasti Vladivostoku v závorce uváděly historické čínské názvy. Řeč je o území v celkové…