Čirý populismus, kritizovali senátoři poslance kvůli platům. Změnu ale neprosadili

#Domácí

Publikováno: 12.12.2018

Když poslanci před lety stanovili koeficient, podle kterého se bude vypočítávat plat politiků, zdálo se, že politické zasahování do platů končí. Jenže hospodářství země je na tom tak dobře, že platy měly vzrůst o tak moc, že se toho lekli i sami poslanci - a schválili, že nárůst těchto platů sice bude, ovšem menší.   

Proti tomuto návrhu poslanců se ale ve středu ozvali senátoři, kteří na návrh svého hospodářského výboru prosazovali jiný model zvyšování. Zástupkyně vlády, ministryně práce a sociálních Jana Maláčová z ČSSD, je přišla přesvědčovat, aby ve sporu ustoupili. 

"Chtěla bych vás požádal o podporu zákona ve znění předloženém sněmovnou. Nechceme tak skokové navýšení platů, jak mělo být," uvedla Maláčová ve středu před senátory. 

Sněmovní verze počítá s tím, že základní měsíční plat poslance a senátora by se měl od ledna zvýšit o 6 500 korun na 82 400 korun místo na 90 600 korun. Návrh senátního výboru pro příští rok počítá s nárůstem základního platu zákonodárce na 84 000 korun měsíčně, v přespříštím roce na zhruba 87 300 korun.

Senátor Vladislav Vilímec při svém vystoupení vysvětloval, proč hospodářský výbor doporučuje vrátit návrh zákona poslancům. "Debata o platech je sledovaná médii a je mnohdy emotivní. Vláda se ale pokusila o nesystémové řešení," řekl Vilímec a upozornil, že projednávaný platový systém se netýká jen politiků, ale také soudců a řady dalších profesí. "Nejde jen o ústavní činitele," podotkl.

Podle něj není žádoucí, aby vláda nesystémově zasahovala do zákonu o platech. "Pokud vláda vidí problém ve skokovém navýšení platů, tak my v hospodářském navrhujeme toto navýšení na tři roky," řekl Vilímec, který připomněl výrok prezidenta Miloše Zemana, že poslanci a senátoři jsou "nenažranci".

Oberfalzer: Budeme si muset hledat druhou práci

Senátor Václav Láska chtěl předejít debatě senátorů i případnému vrácení novely s připomínkami a navrhl, aby senátoři schválili návrh přesně ve stejné podobě, jak jej poslali poslanci. Na jeho návrh proto senátoři hlasovali, že se nebudou návrhem vůbec zabývat. Pro hlasovalo 32 senátorů, ke schválení bylo potřeba 34 hlasů.

Následná debata senátorů ukázala, že příběh o zvyšování a snižování platů, jak ukazuje parlamentní projednávání, dělí politiky na několik názorových skupin. Jedna z nich prosazuje, aby politici do určování platů zákonodárců a dalších lidí zasahovali, naopak druhá říká, že toto zasahování je vždy na škodu.  

Senátor ODS Jiří Oberfalzer prohlásil, že je proti postupu poslanců, který označil za čirý populismus. "Existoval vzorec, že platy zákonodárců jsou trojnásobkem průměrného platu v nevýrobní sféře. Vždy se ale naskytly nějaké okolnosti, například povodně nebo hospodářská krize, při kterých docházelo k sebeomezení mezd zákonodárců a dalších osob. Šlo o to ukázat, že když je zle, umíme se uskrovnit," vysvětloval senátor s tím, že se situace změnila a mělo by dojít k rozmrazení platů.

"Zatímco jiné platy rostly, my jsme je měli zmrazené. Tak nastal současný platový skok," uvedl Oberfalzer a stěžoval si, že novináři píší o zvyšování platů politiků, aniž by upozornili, že politici je měli dlouhodobě nízké. "Máme platy zmrazovat, i když je konjuktura?" ptal se senátor. "Jestli to půjde tak dál, skončíme na průměrných platech a budeme si muset hledat druhou práci," řekl.