ČNB se probudila po dlouhém zimním spánku. Přichází nutná reakce na potřeby ekonomiky
Publikováno: 3.1.2024
KOMENTÁŘ / Dlouho se nestalo, že by všech sedm členů bankovní rady ČNB hlasovalo pro stejný měnověpolitický krok. Tento skoro už zvyk byl však v prosinci porušen. Česká národní banka totiž jednomyslně snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní 2T repo sazba se tedy posunula ze 7 na 6,75 procent. Jedná se tak o první pohyb úrokových sazeb v éře guvernéra Aleše Michla, při jehož působení nechala Česká národní banka úrokové sazby dlouho na 7% úrovni, stanovené ještě bankovní radou pod vedením Jiřího Rusnoka. ČNB byla dlouhou dobu kritizována mnohými komentátory za svou nečinnost. V období významných inflačních přírůstků nezvyšovala úrokové sazby, přestože reálné sazby, tedy ty očištěné o inflaci, byly záporné. Touto strategií stability úrokových sazeb tak nechávala měnovou politiku v méně restriktivním módu než bylo dle mnohých expertů potřeba, ačkoli se nás guvernér Michl snažil přesvědčit o opaku. To přilévalo olej do inflačního ohně a vystavovalo českou ekonomiku delší inflační periodě. Oficiálně zveřejněná listopadová meziroční inflace činila podle ČSÚ 7,3 procent. Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou stále inflační data na míle vzdálena cíli České národní banky, což by mohlo implikovat potřebu nadále držet sazby vysoko a čekat. Opak je však v tomto případě pravdou. Český statistický úřad totiž odečetl efekt takzvaného úsporného tarifu – vládní pomoci z důvodu vysokých cen energií – od svého indexu spotřebitelských cen, což technicky snižuje srovnávací základnu z konce roku 2022. Tím došel k závěru, že by inflace bez tohoto vlivu čítala 4,7 procenta. Ten samý efekt…