Co hrozí střední Evropě? K situaci na Slovensku z české perspektivy
Publikováno: 2.7.2024
GLOSA / V prozápadním segmentu českého veřejného diskurzu narůstá tlak na úplné zmrazení vztahů a komunikace se slovenskou vládou. Motivem je pocit, že se nepoučila ani z úvodní krize vzniklé obratem do protisměru západní politiky (EU, NATO), ale ani z vnitřní krize, extremizace a rozpolcenosti slovenské politiky a společnosti demonstrované atentátem na premiéra. Pokračuje v domácím konfrontačním kurzu, nejen zestátněním RTVS. Veřejný tlak v Česku na zmrazení spolupráce vyjadřuje i rostoucí znechucení ve vládních a koaličních strukturách a kuloárech. Tento postoj byl přítomen i na koordinační schůzce k zahraniční politice a k summitu NATO ve Washingtonu u českého prezidenta. Motivem není jen zásadní význam udržení západní soudržnosti členských států, ale i bezradnost nad katastrofálně nesmyslnými kroky a gesty slovenské vlády v širokém spektru agend, i nechuť se tímto vývojem zabývat. Máme v Česku dost vlastní práce a agend, ať již vzhledem k pokračující válce Ruska proti Ukrajině, anebo domácím a unijním agendám. Přibírat si navíc slovenskou vládu utrženou ze řetězu je zvyšování našeho ohrožení. Ano, Slovensko je v některých svých krocích vnímáno jako hrozba. Diskuse konsekventních politik se vyskytuje v několika variantách: 1/ Zcela utlumit a nechat vyhnít do příštích voleb; 2/ Komentovat a diplomaticky upozorňovat na nejhorší excesy jinak ignorovat; 3/ Posilovat pomoc slovenské veřejnosti a nevládním vrstvám (studenti, mladí přicházející pracovat do ČR, zájmové a nevládní organizace, kulturní a vědecké styky); 4/ Definitivně a komplexně se odříznout od nezvratně protizápadního a proruského směrování země, kterému není většina slovenské společnosti ochotna bránit a změnit je. Slovenská vláda by se…