Co mají čivavy společného s kojoty? Vědci odhalili překvapivé stopy v DNA

Publikováno: 17.9.2026

Pokud doma chováte roztomilou čivavu, která patří k nejmenším psím plemenům, jistě vás bude zajímat výsledek nové vědecké analýzy. Je opravdu pozoruhodný, neboť poukazuje na DNA spojenou s americkými kojoty. Výrazné oči, obrovské uši, hlasitý projev i vysoké sebevědomí navzdory malým rozměrům – to jsou ve zkratce čivavy. Jejich odvážná povaha by snad ale mohla souviset s docela nečekaným předkem, tedy divokým kojotem. Do studie původu čivav se pustili vědci ze Stanfordovy univerzity. Ke své analýze použili speciální programy Gnomix a Gnofix, které dokážou porovnávat rozsáhlé genetické databáze zvířat a hledat původ konkrétních úseků DNA. Nakonec zjistili, že čivavy sdílejí několik částí genomu s kojotem prérijním (Canis latrans). Výzkum mimo jiné potvrdil, že čivava si spolu s mexickým naháčem, známým také jako xoloitzcuintli, uchovala část původu sahajícího k původním psům Ameriky před Kolumbovou výpravou. Většina dnešních plemen má převážně evropské kořeny, tato dvě mexická plemena si však nesou i genetickou stopu takzvaného Nového světa. U mexického naháče badatelé navíc našli více než čtyřprocentní podíl genetického dědictví arktických psů. Vědci zatím nevědí, kdy přesně se kojotí geny do linie čivav dostaly ani zda ke křížení došlo přirozeně, nebo za přispění člověka. Zooložka Jacqueline Boyd, která se na výzkumu nepodílela, nicméně upozornila, že u divokých psovitých šelem může k přirozenému křížení docházet, zejména v oblastech, kde jsou pro potomky výhodné určité „vlčí“ rysy chování. Zároveň zdůraznila, že za miniaturními rozměry čivav nejspíš nestojí kojotí předci, ale dlouhodobý lidský výběr a šlechtění malých psů. „Existují důkazy o výskytu drobných psů v předkolumbovských…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace