Co nevíte o filmu Hoří, má panenko: italský producent zuřil a prezident Novotný „lezl po stropě“
Publikováno: 18.2.2024
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Že by se v éře poválečného bipolárního světa mohl na něčem shodnout kapitalismus se socialismem, se zdá skoro nemožné. Komedie Hoří, má panenko (1967) protikladné systémy k takové shodě přivedla. Zřekl se jí původní italský koproducent Carlo Ponti a protestovali proti němu českoslovenští požárníci, obě strany s obdobným pocitem, že film znevažuje obyčejné lidi. „Barevná komedie, v níž se tancuje, krade a hasí“, jak zněl její reklamní slogan, námitky přestála a dodnes je výmluvnou alegorií vyprázdněných lidských vztahů. Režiséra filmu Miloše Formana (1932–2018) známe jako filmového rebela, který už svou prvotinou Konkurs (1963) rozčeřil usedlé barrandovské vody, ačkoli školením byl scenárista a v samotné režii samouk. Před odchodem z vlasti v roce 1969 narazil ale na restrikce režimu vlastně jen jednou: to když v roce 1962 slyšel prezident Antonín Novotný v rádiu zprávu, že Forman bude točit hudební komedii Kapela to vyhrála, a myslel si, že jde o zfilmování v té době zakázaného románu Josefa Škvoreckého Zbabělci (1958). Realizaci filmu okamžitě zarazil, a když se Forman snažil celou věc vysvětlit, dostalo se mu na ÚV KSČ jasného vysvětlení: „I kdybyste měl stokrát pravdu, nenajdete nikoho, kdo by řekl soudruhu prezidentovi, že se zmýlil.“ Artikl za valuty Jinak ale Forman proslul jako obratný diplomat a vyjednavač, člověk s přirozeným charismatem, který dovedl posléze přesvědčit o svých záměrech nejen stranické pohlaváry, ale především starší kolegy na Barrandově. Právě oni, i když jim jeho civilistní poetika nemusela jít příliš pod nos, mu otevřeli cestu k vlastní tvorbě – zejména oba vedoucí barrandovské tvůrčí skupiny Jiří Šebor a Vladimír Bor,…