Co ovlivňuje chování voličů? V čem jsou specifické Sudety? Ptejte se ekonoma Mikuly

#Domácí

Publikováno: 10.8.2021

Zabývá se i příčinami migrace či ekonomického rozvoje. Zanedlouho mu má vyjít studie o tom, jak vynesení "sudetské karty" mezi dvěma koly první přímé volby prezidenta zásadně ovlivnilo výsledek, ač je obava z restitucí majetků konfiskovaných sudetským Němcům iracionální a neopodstatněná.

"Nedávná historie nechala svůj otisk na českém pohraničí. Události jako osidlování Sudet po druhé světové válce, ekologická devastace severních Čech, nebo vztyčení a pád železné opony vytvořily ‚přirozenou laboratoř‘, kterou využívám pro studium volebního a migračního chování a příčin ekonomického rozvoje," líčí.

Tato "laboratoř" mu umožňuje hledat odpovědi na otázky, jako je vliv fake news na výsledky voleb, vliv sociálních vazeb a znečištění životního prostředí na migrační chování či problém integrace imigrantů do přijímajících komunit.

V současné době spolupracuje na několika výzkumech, které se dotýkají právě Sudet. Spolu s dalšími vědci například řeší, proč stále přetrvávají ekonomické rozdíly mezi Sudety a vnitřními regiony, proč je tu pořád vyšší nezaměstnanost či horší vzdělávání.

"Vyhnání Němců zničilo ve vysídlených obcích vazby mezi lidmi, tzv. sociální kapitál. Modely formování sociálního kapitálu ukazují, že za takových podmínek se sociální kapitál už znovu nemusí vrátit na původní úroveň - což vidíme i v datech," vysvětluje Mikula. Úroveň sociálního kapitálu je přitom důležitá i pro migrační rozhodnutí, nižší sociální kapitál vede k vyšší migraci.

Tento expert z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity také zkoumá vliv životního prostředí na migrační chování. "Věnuji se tomu, jak znečištění ovzduší ovlivňuje rozhodnutí odejít ze zamořených oblastí na historickém příkladu odsiřování v severočeském regionu. Ukazujeme, že odsíření zastavilo emigraci z regionu," doplňuje. Odsiřování severních Čech pokládá za skvělou oblast pro výzkum, neboť šlo o neočekávatelný proces, který vedl k naprosto zásadnímu zlepšení životního prostředí, navíc ve velmi krátkém čase.

S kolegy se také zabývá tím, jak státní hranice a jejich vlastnosti mohou být hybatelem událostí. Primárně se věnuje česko-rakouské hranici. Ta totiž za posledních 150 let prošla dramatickým vývojem podle toho, jak se měnila její prostupnost a s tím i dostupnost trhů a pracovní síly. "Rozpad monarchie, vztyčení a pád železné opony a integrace do EU jsou právě takové události, které nám umožňují zkoumat dopady na populaci lidí a firem," nastiňuje.