Co stojí za krizí západních demokracií? „Hybridní“ hrozby nepodceňujme, ale ani nezveličujme
Publikováno: 27.7.2025
KOMENTÁŘ / Z vážné krize západních demokracií je v poslední době často viněna kombinace sociálních médií a „hybridní“ války nepřátelských mocností. Ale co když je situace složitější a nepříznivé vlivy pouze katapultovaly do popředí procesy, které mimo naši pozornost nazrávaly celé dekády? Nástup Ronalda Reagana do Bílého domu v roce 1979 nepřinesl jen radikální rozchod s poválečnou vizí americké demokracie integrované rozsáhlými sociálními programy, jak ji v návaznosti na Rooseveltův New Deal formuloval ještě Lyndon B. Johnson v politice tzv. „Skvělé společnosti“ (Great Society). Reaganova administrativa v roce 1987 také zrušila platnost „fairness doctrine“, do té doby platného pravidla, že média musejí ve společnosti kladoucí důraz na sociální soudržnost a racionalitu politické debaty diskutovat o kontroverzních tématech nezaujatě a bez stranění. Rok nato odstartoval slavný konzervativní rozhlasový program Rushe Limbaugha, který přes zjevnou politickou předpojatost záhy získal nesmírný vliv. V další dekádě pak vznikala další „stranická“ média následující Limbaughův příklad, mezi nimi i jistá Fox News. Je smutné to říci, ale právě heroizovaný vítěz studené války Ronald Reagan vytvořil strukturální předpoklady pro současnou krizi důvěry k médiím. Jako první kývl na možnost, aby „názorová média“ postupně rozbila důvěru Američanů v objektivitu zpravodajství a pomohla artikulovat nesmiřitelné, vzájemně nekomunikující politické tábory. Tehdejší představy, že americká společnost bude napříště přednostně integrována tržními mechanismy a sociální pnutí jednoduše odstraní „prokapávání“ bohatství od úspěšných k méně až zcela neúspěšným, se dnes jeví jako nesmírně naivní. Co pozorujeme, je, že roli, kterou se v době studené války v americké politice pokoušela hrát krajní levice, v…