Covid byl loni druhou nejčastější základní příčinou smrti v Česku
První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 lidí, třetí cévní nemoci mozku.
Publikováno: 30.6.2021
"Základní příčina onemocnění je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti," vysvětlil předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. V dalších 6696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl. "Urychlilo to smrt pacienta," dodal.
"Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti," vysvětlila Terezie Štyglerová ze statistického úřadu.
Nárůst počtu úmrtí v loňském roce se podle Rojíčka koncentroval do posledních tří měsíců roku. Nejvyšší počet lidí celkem, přes 16 000, zemřel v listopadu. "V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku," uvedl Rojíček.
Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30 300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18 300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než 6000 mrtvými, pak loňský listopad a letošní březen s téměř 5000 mrtvými.
Z celkového počtu 17 000 lidí meziročně navíc, respektive 15 000 při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid základní příčinou úmrtí asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Dalších několik stovek statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.