Covid přesunul služební cesty do onlinu. Trend šetří emise, jinde sází na elektroauta

#Doprava

Publikováno: 23.12.2021

Průzkum poradenské společnost EY zveřejněný letos v září ukázal, že pandemie snížila počet služebních cest (objem najetých kilometrů) u dvou třetin firem v Česku, které mají vlastní flotilu. Také podle Kristýny Králové z personální společnosti Hays pracovních cest za koronaviru ubylo, a to na lokální i mezinárodní úrovni včetně leteckých cest.

"Co se týká mezinárodního cestování, komplikace způsobovaly především podmínky pro vstup do jednotlivých zemí. Zejména lety s přestupy se kvůli rychle se měnící situaci staly nepředvídatelnými. Pro firmy bylo jistější převést jednání do on-line podoby," popsala pro on-line deník Aktuálně.cz Králová.

I v případě lokálních služebních cest podle ní došlo k velkým změnám a mnoho obchodních jednání se přesunulo do internetového prostředí.

Podle Králové se dá mluvit o trendu, který přetrvá i do dalších let. Dodala, že on-line komunikace přináší také značnou úsporu času. "Služební cesty zůstanou součástí mnoha profesí, a jakmile se situace kolem pandemie zklidní, jejich počet vzroste - rozhodně však ne do takové míry, jako tomu bylo dříve," je přesvědčená.

Oproti tomu expert na leteckou dopravu ze společnosti Deloitte Jakub Habarta už loni pro Aktuálně.cz uvedl, že čím dál více zaměstnanců na druhou stranu pociťuje, že přestože jde mnoho věcí vyřešit na dálku videokonferencí, osobní kontakt a budování vztahu s kolegy nebo obchodními partnery se těžko dají nahradit. Počet obchodních cest by se tak podle něj nemusel dál razantně snižovat.

Motivace pro ekologičtější dopravu

Podle Evropské agentury pro životní prostředí se na produkci skleníkových plynů nejvíce podílí právě silniční (71,7 procenta) a letecká (13,9 procenta) doprava. Úbytek služebních cest tak kromě času může ušetřit také emise.

"Služební cesty, zejména ty letecké, jsou velkým zdrojem emisí, a tedy i prostorem, jak emise omezit. Jednou variantou je přesun přímo do on-line prostředí, další potom motivace zaměstnanců, aby na kratší či střední vzdálenost volili ekologičtější druhy dopravy," uvedl za poradenskou společnost PwC expert na dekarbonizaci a udržitelnost Jan Brázda.

Podle Brázdy navíc roste tlak na to, aby některé firmy hledaly cesty, jak snížit takzvané další nepřímé emise odborně označované jako Scope 3. "Jde o to,  jakou uhlíkovou stopu zanechávají ve spojitosti s byznysem zaměstnanci a dodavatelé," upřesnil Brázda.

Konkrétně společnost PwC ve střední a východní Evropě tak musí v dalších deseti letech snížit objem emisí z pracovních (zejména leteckých) cest ze zhruba 17 tisíc tun oxidu uhličitého ročně na polovinu. "V době pandemie došlo ke snížení o přibližně 90 procent. Aktuálně hledáme vhodnou metodiku finančního 'cukru a biče'. Ta by u zaměstnanců měla vést k tomu, aby omezili lety (a nahradili je videokonferencemi) a používali čistší způsoby dopravy. Tento trend přetrvá minimálně do doby zapojení nízkoemisního leteckého benzinu," domnívá se Brázda.

Například australské Centrum pro letectví už loni v červenci vyjádřilo obavy nad tím, jak těžkou zkouškou jsou pro letecký byznys právě videokonference. Navíc v době, kdy je pro řadu firem šetření jednou z nejdůležitějších položek. 

Sázka na elektromobily

Některé podniky ve snaze snížit emise sází také na elektromobily, mezi nimi třeba Moneta Money Bank. Ještě v roce 2019 plánovala mít plně elektrifikovanou flotilu koncem příštího roku, kvůli pandemii ale záměr posunula na přelom let 2025 až 2026. Banka v současnosti disponuje celkem 317 vozy a z toho 68 je plně elektrifikovaných (jde o e-golfy). 

"Co se týče přístupu našich zaměstnanců k elektromobilům, shrnula bych to asi tak, že po počáteční nedůvěře se dostavila spokojenost. Předesílám, že první elektromobily jsme do Monety pořizovali už v roce 2017, zaměstnanci se tedy s elektrickými auty již sžili," uvedla mluvčí Zuzana Filipová.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar se domnívá, že firmy v příštích letech budou pod velkým tlakem, aby snižovaly svou uhlíkovou stopu. Elektromobily se tak budou ve firemních flotilách vyskytovat stále více. "Budou je k tomu tlačit finanční trhy, banky, zákazníci ale i jejich vlastní zaměstnanci," míní.

Mluvčí Sdružení automobilového průmyslu Vojtěch Severýn doplnil, že v Česku dlouhodobě tvoří zhruba dvě třetiny registrací nových vozidel právě firmy a u  elektromobilů je tento podíl více než devadesátiprocentní.

Nedostatek dobíjecích stanic

Na elektromobily upíná pozornost například i firma Rohlík.cz. "Do konce roku jsme zdvojnásobili počet elektromobilů, celkem jich nyní máme dvaačtyřicet. Do ostrého provozu jsme nasadili také třiadvacet nákladních elektrokol," sdělila mluvčí rozvážkové služby Denisa Morgensteinová.

Podle ní je ale klíčové vybudovat dostatek dobíjecích stanic. Rohlík.cz tak ve spolupráci s energetickou společností E.ON staví v Praze a Brně vlastní síť stanic, kterých chce do konce příštího roku mít 400. Právě nízká hustota dobíjecích stanic v Česku je podle některých expertů hlavní překážkou, která brání rozšiřování elektromobility. 

Podle Severýna mluví proti rychlejšímu nástupu elektromobility v tuzemsku také vysoká pořizovací cena vozidel, stále spíš negativní postoj společnosti a hlavně řada administrativních a technických překážek. "I firmy, které by ať už z důvodu plnění ekologických cílů nebo šetření provozních nákladů měly zájem elektromobily využívat, zatím tento krok pouze zvažují nebo odkládají," uvedl.

Registrace vozidel s alternativními pohony v tuzemsku se podle něj stále pohybuje výrazně pod průměrem Evropské unie. Od ledna do listopadu bylo registrováno 2313 elektromobilů, tedy jen 1,2 procenta z celkových registrací nových vozidel. Evropský podíl elektromobilů dosáhl ve třech čtvrtletích tohoto roku na téměř 10 procent.

Také průzkum firmy EY, který společnost provedla letos v květnu a červnu, ukázal, že v současné době je zastoupení elektromobilů v tuzemských společnostech spíš okrajové. Data ale současně hovoří o tom, že zájem o elektromobilitu pozvolna roste. 

"Důvodů, které firmy motivují k pořízení elektromobilů, je hned několik. Nejčastěji (51 procent) se jedná o nižší provozní náklady ve srovnání s vozy s tradičním spalovacím motorem, u 45 procent jde pak o environmentální aspekt v podobě nižší místní emisní a hlukové zátěže," uvedl expert na automobilový trh společnosti EY Petr Knap.

Podle experta je také zásadní přistupovat k pořizování elektromobilů promyšleně a nahrazovat jimi auta, u kterých to dává smysl z pohledu nájezdu a charakteru používání.