ČSA jsou mrtvé už dávno, vinu nese Luftjarda i stát

Publikováno: 28.10.2024

KOMENTÁŘ / Český internet smutní kvůli konci Českých aerolinií završeném posledním letem v sobotu 26. 10. 2024. Nekrology občas o zemřelém milosrdně lžou. ČSA nebyly nikdy nijak hodnotnou značkou a určitě ne nejlepším přepravcem. Do éry po pádu komunismu nevstupovaly ČSA v dobré kondici. Jako všechny podniky, které měly to štěstí, že přečkaly komunistickou hrůzovládu, byly aerolinky oproti západním konkurentům zaostalé. Změnit to mělo partnerství s francouzskou KLM, která v aerolinkách získala 38% podíl.  Partnerství skončilo katastrofou. Smlouvy na leasing západních strojů se ukázaly jako velmi nevýhodné a v roce 1993 podnik vykázal ztrátu 1,2 mld. Kč. Možná to nezní tak fantasticky, ale tehdy měl státní rozpočet ČR velikost 397 miliard, méně než pětinu dnešního. KLM proto požadovaly vrácení investice a podíl skončil v Konsolidační agentuře. Období do roku 2000 bylo nelehké. Zisk střídal ztráty a co je nejdůležitější, provozní výsledek hospodaření byl většinou ztrátový nebo s velmi malým ziskem. Přesto rostl počet linek i moderních letadel a po úspěšném roce 2000 se skoro zdálo, že podnik má šanci na udržitelný ziskový rozvoj. Jenže v letech 2001 a 2002 se společnost opět propadla do ztrát. 11. září 2001 v tom hrálo jen omezenou roli. Provozního zisku dosáhla až v roce 2003 a do tohoto roku se datuje nástup známého Luftjardy. Ekonomický náměstek na ministerstvu obrany a pozdější ministr obrany Jaroslav Tvrdík se zapsal jako megaloman, jehož plány vyžadovaly ohromné zdroje, jak na ministerstvu obrany, tak v Českých aeroliniích. Realizace jeho růstové strategie byla nepochybně jedním z hlavních hřebíčků do rakve ČSA. Problém nespočívá v ambicích růst, ale v naprosté absenci nákladové disciplíny. Rostly totiž…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace